Vítězslava Kaprálová

Narodila se v hudební rodině. Otec Václav Kaprál byl majitel hudební školy a brněnský hudební skladatel. Její matka, Vítězslava Kaprálová, rozená Uhlířová, byla aprobovaná učitelka zpěvu. Velký talent Vítězslavy Kaprálové (mladší) se projevil už v dětství. V devíti letech napsala svou první skladbu V říši bájí.

Václav Kaprál, Vítězslava Kaprálová а Bohuslav Martinů

V roce 1930 začala studovat na brněnské konzervatoři skladbu u Viléma Petrželky a dirigování u Zdeňka Chalabaly. Konzervatoř absolvovala v červnu 1935 Klavírním koncertem d moll, který vzbudil značný ohlas již tím, že svou skladbu na absolventském koncertě také sama dirigovala. Pokračovala studiem na mistrovské škole pražské konzervatoře (profesoři Vítězslav Novák a Václav Talich). Graduovala svou nejznámější orchestrální skladbou Vojenská symfonieta, kterou osobně provedla s Českou filharmonií. Díky francouzskému státnímu stipendiu odjela studovat v roce 1937 na Ecole Normale de musique do Paříže, kde se zapsala do třídy dirigenta Charlese Muncha. Soukromě pak ještě studovala skladbu u Bohuslava Martinů, jehož cembalový koncert dirigovala 2. června 1938 v Paříži. Krátce poté odjela na festival Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu, který se konal v Londýně, a 17. června jej zahájila svou symfonietou, kterou opět dirigovala - tentokrát byl jejím orchestrem BBC Orchestra. Poté odjela na několik měsíců zpět do Brna. Tehdy ovšem nemohla tušit, že to bude její poslední návštěva domova a že jí byly odměřeny již jen dva roky života, který se ukončí v exilu ve Francii.

Do Paříže se vrátila v lednu 1939. Ve francouzské metropoli se Kaprálová pohybovala v prostředí české umělecké kolonie a zde také poznala svého budoucího muže Jiřího Muchu, syna malíře Alfonse Muchy. Jejich svatba se konala 23. dubna 1940. Jiří Mucha jejich velice krátkému soužití věnoval knihu Podivné lásky (1988).

V době, kdy již Paříž byla ohrožována německými vojsky, se u Kaprálové objevily první příznaky nemoci, na kterou mladá skladatelka 16. června 1940 v jihofrancouzském Montpellieru, kam byla evakuována svým manželem, v pětadvaceti letech zemřela. Příčinou jejího úmrtí byla s největší pravděpodobností tyfoidní horečka. V minulosti často udávané diagnóze miliární tuberkulózy, mylně prohlašované za oficiální, neodpovídá lékařská zpráva, která se zachovala v dobové korespondenci.[1][2][3]

V roce 1946 udělila Česká akademie věd Vítězslavě Kaprálové členství in memoriam. V té době se členstvím této instituce mohlo vykázat pouhých deset žen, z celkových 648 členů Akademie.[4]

Vítězslava Kaprálová a Jiří Mucha

I přesto, že se dožila pouze 25 let, stačila složit více než čtyřicet mimořádně hodnotných skladeb (klavírní, komorní, orchestrální, vokální). Už za skladatelčina života byla její hudba vysoce ceněna (vyhrála několik skladatelských soutěží a obdržela řadu ocenění a několik finančních cen, například Smetanovu cenu v roce 1938 a v roce 1939 cenu Svatoboru). Všechny skladby Vítězslavy Kaprálové byly vydány tiskem, některé již za jejího života. V současné době mezi její hlavní vydavatele patří Vydavatelství a nakladatelství Českého rozhlasu, Amos Editio a Editio Bärenreiter. [5] Nahrávky jejích skladeb dosud vydala hudební vydavatelství Supraphon, Radioservis (Český rozhlas), Chandos, Naxos, Koch International Classics, Delos Music, Gramola, Albany Records, Centaur Records, Db Productions, Claves Records, Orchid Classics, IBS Classical aj.

Patří k nejhranějším českým skladatelkám, a to nejen doma, ale zvláště v zahraničí[6] a její hudba k nejvysílanějším – pravidelně ji do programu zařazuje např. stanice Vltava (Český rozhlas 3). U příležitosti stého výročí skladatelčina narození v roce 2015 jí BBC Radio 3 věnovalo pětihodinový rozhlasový dokument v rámci prestižního pořadu Skladatel týdne. [7] V r. 2021 ji zařadilo muzeum Musée de l'homme na výstavu Portréty Francie, která proběhla pod záštitou Emanuela Macrona ve dnech 1.12.2021-14.2.2022 v Paříži.[8]

V Brně je po Vítězslavě Kaprálové pojmenována ulice v Černovicích a Základní umělecká škola na Palackého ulici v Králově Poli.[9] Od roku 2001 nosí její jméno i smyčcové kvarteto.[10] Dne 20. ledna 2015 byla ke stému výročí jejího narození vydána příležitostná poštovní známka z emise „Osobnosti“ s jejím portrétem, v nominální hodnotě 17 Kč.[11][12]

O skladatelčin hudební odkaz pečuje důsledně od r. 1998 kanadská hudební společnost The Kapralova Society se sídlem v Torontu. Společnost umožnila či podpořila vydání téměř veškerého díla Vítězslavy Kaprálové tiskem a na hudebním nosiči, podporuje provedení skladatelčina díla zvláště ve světových premiérách, k nimž nezřídka dává podnět, spolupracuje na přípravě rozhlasových dokumentů o skladatelce, vydává webové stránky, odborné periodikum a antologii skladatelčiny korespondence.[13][14]

[15][16]

• Suite en miniature, op. 1, pro klavír/malý orchestr
• Dvě skladby pro housle a klavír, op. 3
• Cyklus Dvě písně, op. 4
• Leden pro vyšší hlas, flétnu, dvoje housle, violoncello a klavír
• Cyklus písní Jiskry z popele, op. 5
• Sonáta appassionata, op. 6, pro klavír
• Klavírní koncert d-moll, op. 7
• Smyčcový kvartet, op. 8
• Groteskní passacaglia pro klavír
• Cyklus písní Jablko s klína, op. 10
• Vojenská symfonieta op. 11, pro velký orchestr
• Cyklus písní Navždy, op. 12
• Dubnová preludia, op. 13, pro klavír
• Sbohem a šáteček, op. 14, pro zpěv a klavír/velký orchestr
• Ilena, op. 15. Kantáta pro sóla, smíšený sbor, orchestr a recitátora
• Variace na zvony kostela St-Etienne-du-Mont, op. 16, pro klavír
• Trio pro hoboj, klarinet a fagot
• Elegie pro housle a klavír
• Suita rustica, op. 19 pro symfonický orchestr
• Partita, op. 20, pro klavír a smyčcový orchestr
• Concertino pro housle, klarinet a orchestr, op. 21
• Cyklus písní Zpíváno do dálky, op. 22
• Deux ritournelles op. 25, pro violoncello a klavír

[17]

• Vítězslava Kaprálová: Kompletní dílo pro sólový klavír. Naxos (Grand Piano) GP 708
• Vítězslava Kaprálová: Smyčcový kvartet. Radioservis CRO618-2
• Vítězslava Kaprálová: Klavírní koncert a další skladby pro klavír. Radioservis CRO577-2
• Vítězslava Kaprálová: Písně. Supraphon SU 3752-2 231
• Vítězslava Kaprálová: Orchestrální dílo. Radioservis CRO791-2
• Vítězslava Kaprálová: Orchestrální písně, Suite en miniature, Vánoční preludium pro orchestr, atd. Naxos 8.574144

[18]