Horská brána

Horská brána (Nová brána, Vídeňská brána) je zaniklá stavba v Praze 1-Novém Městě, která se nacházela v místech Senovážného náměstí poblíž křižovatky U Bulhara.[1][2]

Horská brána
Karel Škréta: Obléhání Prahy 1648 (výřez, vpředu Horská brána s provizorním bastionem)
Základní informace
Přestavba1655
Zánik1875
Poloha
AdresaPraha 1 - Nové Město, Česko Česko
UliceSenovážné náměstí
Souřadnice50°5′9,66″ s. š., 14°26′3,61″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie
Nová brána z r. 1666 ve vztahu k Senovážnému nám. a Dolní hradební ulici (nyní Opletalova) na mapě z roku 1816

Brána byla vybudována v 17. století jako součást městského opevnění. Stála mezi Poříčskou branou a Koňskou branou na cestě směrem na Kutnou Horu (odtud její název) a Vídeň. První branou nazývanou také „Horská“ byla Brána svatého Ambrože v opevnění Starého Města na konci Celetné ulice poblíž později zbudované Prašné brány. Po výstavbě Nového Města v době Karla IV. a vybudování nových hradeb stála nová Horská brána na konci Hybernské ulice. Branou procházeli také odsouzení ze Starého a Nového města Pražského, kteří byli na nedalekém Šibeničním vrchu popravováni. Po prohrané bitvě na Bílé hoře druhého dne ráno po deváté hodině touto branou narychlo z Prahy odjížděl král Fridrich Falcký.

Při výstavbě barokního opevnění roku 1655 byla o něco jižněji (poblíž dnešní Opletalovy a Bolzanovy ulice, v místě současných Vrchlického sadů) založena v hradbách brána nová, dokončená v říjnu 1666 a od toho roku zvaná „Nová brána“.

Zánik

Brána byla současně s městskými hradbami zbořena roku 1875.[3]

Archeologický průzkum nové Horské brány

V letech 2018 a 2021 proběhl archeologický průzkum míst, kde mezi jiným stála nová Horská brána. Průzkum potvrdil existenci brány ze 14. století, která byla tvořena dvěma hranolovými věžemi s mezilehlým průjezdem o šířce 8 m. Od brány vedla z města dlážděná silnice s obrubníky. Pokud jde o úpravy z období třicetileté války (výstavba předsunuté reduty, příkopů, zemních valů a dřevěných palisád) archeologický průzkum prokázal, že dobová vyobrazení odpovídají reálné podobě.[4]

Odkazy

Reference
  1. Plán Prahy J. D. Hubera z roku 1769 (perspektivní). In: Historický atlas měst: Praha. Historický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., 1994. Dostupné online Archivováno 4. 9. 2017 na Wayback Machine.
  2. Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: CPO evid. č. 6068-1, mapový list č. III. Dostupné z WWW Archivováno 10. 2. 2018 na Wayback Machine.
  3. Pražská informační služba. Památky a turistické zajímavosti: Městské hradby. Praguewelcome.cz [cit. 2018-02-09] Dostupné z WWW.
  4. VYŠOHLÍD, Martin. Masarykovo nádraží podruhé. Archaia Praha [online]. 2021-10-01 [cit. 2022-03-19]. Dostupné online.

Literatura
  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. V Praze: Pavel Körber, 1903-1904. 5 sv. Díl I. S. 233-236, 340. Dostupné online.

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.