Vápenný

Vápenný (německy Kalkberg[5]) je hora (790 m n. m.) v Ještědsko-kozákovském hřbetu, asi 2 km východně od vsi Jítrava v okrese Liberec, na hranici katastrálních území Jítrava (obec Rynoltice) a Bílý Kostel nad Nisou, nižší část jižního svahu patří k obci Zdislava.[6][7] Hřeben západně od vrcholu směrem k Jítravskému vrchu je chráněn jako přírodní rezervace Velký Vápenný ev. č. 557. Chráněné území spravuje Krajský úřad Libereckého kraje.[8]

Vápenný
Lipka a za ní Vápenný z Dubu

Vrchol790 m n. m.
Prominence210 m ↓ Křižanské sedlo[1]
Izolace7,0 km → Černá hora
SeznamyNejprominentnější hory CZ #100
Ještědsko-kozákovské hory
Poloha
StátČesko Česko
PohoříJeštědsko-kozákovský hřbet / Ještědský hřbet / Kryštofovy hřbety / Vápenný hřbet / Havranský hřbet[2]
Souřadnice50°47′18″ s. š., 14°53′53″ v. d.
Vápenný
Horninametamorfity, sedimenty
PovodíPloučnice, Lužická Nisa
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zdroje k infoboxu
Přírodní rezervace
Velký Vápenný
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Bučiny v PR Velký Vápenný
Základní informace
Vyhlášení20. března 1973
VyhlásilMinisterstvo kultury ČSR
Nadm. výška560–770 m n. m.
Rozloha24,65 ha[3][4]
Poloha
StátČesko Česko
OkresLiberec
UmístěníBílý Kostel nad Nisou, Rynoltice (k. ú. Jítrava)
Další informace
Kód557
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní rezervace v Česku

Název

Hora se v minulosti nazývala Vápenný vrch. Používání tohoto názvu je doloženo ještě na státní mapě z roku 1964.[9] Vrch se také nazýval Velký Vápenný – název se používal na vojenských topografických mapách ještě v roce 2006,[10] přičemž se ale v roce 1956 na vojenské topografické mapě použil název Vápenný.[11]

Popis hory

Je to rozsáhlý strukturně denudační dílčí hřbet směru SZJV, v místech maximálního tektonického vyklenutí jihozápadního hrásťového hřbetu geomorfologického okrsku. Hora s relativní výškou příkrých svahů přes 250 m je budována devonskými až spodnokarbonskými fylitickými břidlicemi, drobami, zelenými břidlicemi a metadiabasy, s vložkou krystalického vápence, na svazích jsou izolované skalky a deskovité sutě. Hora je převážně zalesněna listnatými porosty, částečně smrčinami, jsou zde zachovalé komplexy bučin a suťových lesů s javorem, jasanem, jilmem, místy je dub letní. Při západním úpatí jsou louky a pole. Ve vápencové vložce na západním svahu je opuštěný kamenolom s vchodem do Západní jeskyně (nálezy vymřelých lilijic). Jsou zde četné pevnůstky prvorepublikového opevnění.[10]

Přírodní rezervace

Rezervace zahrnuje hřeben mezi vrcholy Vápenného a Jítravského vrchu; pás dlouhý asi 1,2 km o šířce zhruba jedno až dvě sta metrů začíná asi 250 metrů západně od vrcholu Vápenného na severní straně hřebene a končí asi 150 metrů jižně od vrcholu Jítravského vrchu na jihozápadní straně hřebene. Přírodní rezervace má celkovou rozlohu 24,5 ha a nachází se na katastrálním území obcí Bílý Kostel nad Nisou a Jítrava.

Důvodem vyhlášení rezervace je ochrana přirozených společenstev bučin, zejména suťové bukové javořiny, květnatých bučin na vápenci a bikových bučin s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin, ochrana krasových fenoménů devonské vápencové čočky (podzemních prostor, závrtů, ponorného toku a vyvěračky), ochrana zimoviště ohrožených druhů netopýrů a vrápenců v Západní jeskyni[12] a ochrana prostoru lomu (bezlesí č. 22 v porostu 124B) jako význačné paleontologické lokality pro období středního devonu.

Vodstvo

Na západních svazích Vápenného, při jižním okraji přírodní rezervace, pramení Panenský potok, který svůj tok končí v Mimoni, kde se vlévá do Ploučnice.[13]

Přístup

Přes Vápenný a podél i napříč rezervací vede červeně značená hřebenová turistická trasa od Jítravy, která pokračuje směrem na Ještěd. V sedle mezi Vápenným a Jítravským vrchem ji napříč středem rezervace křižuje žlutě značená trasa od hradní zříceniny Roimund, která pokračuje jako zkratka červené hřebenovky téměř po vrstevnici jihozápadním úbočím Vápenného.[7]

Odkazy

Reference

  1. Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
  2. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
  3. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  4. Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  5. Císařské povinné otisky stabilního katastru 1 : 2 880, ML 2941-1 Jítrava [online]. 1843 [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
  6. Základní mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
  7. Mapy.cz [online]. Seznam [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
  8. PR Velký Vápenný na seznamu zvláště chráněných území AOPK ČR
  9. Státní mapa 1 : 5 000 [online]. Ústřední správa geodézie a kartografie, 1964 [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
  10. DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. S. 475.
  11. Topgrafické mapy v systému S-1952, ML M-33-42-D-b [online]. Generální štáb Českloslovenské lidové armády, 1956 [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
  12. Západní jeskyně na seznamu evropsky významných lokalit (Sdělení MŽP ČR ve Sbírce zákonů č.81 z 5. 3. 2008)
  13. Mapa Lužické hory č.14. Praha: Trasa, 2010, 6.vydání. ISBN 978-80-7324-289-3.

Literatura

  • RUBÁŠ, Dominik. Přírodní klenoty Podještědí. 1. vyd. Český Dub: s. n., 2017. 368 s. ISBN 978-80-270-2857-3.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.