Vánoční poleno

Pálení vánočního polena je evropský vánoční zvyk předkřesťanského původu. Poprvé zmiňuje předmět identifikovatelný jako vánoční poleno Martin Dumiense, biskup z Bragy, v 6. století ve spise De correctione rusticorum. Píše že lidé v jeho diecézi vylévají na špalek v ohništi víno a pokládají na něj ovoce.[1] Byl praktikován jižní, západní a severní Evropě a během 19. a 20. století na většině míst zanikl, v některých částech Španělska a Portugalska však existuje dodnes.[2] Původně se nejspíše jednalo o rituál spojený se zrozením nového slunce o zimním slunovratu a magicky měl zajistit plodnost a ochranu.[3] Ve 20. století se ve Francii vánoční poleno transformovalo ve vánoční moučník bûche de Noël.

Kresba tažení polena do obydlí

Před položením do ohniště a zapálením prochází poleno rituály jako je obsypávání zrním, líbání, okuřování, ovazovaní nebo kropení svěcenou vodou a vínem. Při obřadech je chápáno jako živá, naslouchající bytost a obětují se mu pokrmy a nápoje. Po spálení jsou uhlíky a popel uchovávány a věří se že mají magickou moc, především co se týče ochrany a plodnosti.

Badnjak

Vánoční poleno je známo také u Jihoslovanů, kde je nejčastěji nazýváno badnjak, tedy Štědrý den. Vytvářela se nejčastěji z dubového dřeva v počtu jednoho až tří kusů, někde jeden pro každého člena rodiny. Ve 20. století byl tento dosud rodinný lidový zvyk přejat jugoslávskou armádou a pravoslavnou církví.[4] Dnes existuje u Jihoslovanů především jak součást církevních oslav Vánoc. Dále je pálení badnjaku praktikováno některými rodnověrci.[5]

Kníže a básník Petar Petrović Njegoš ve své sbírce „Horský věnec“ takto popisuje vánoční atmosféru na Černé Hoře v 18. století.:

Vatra plama bolje nego igda,
prostrta je slama ispred ognja,
prekršćeni na ognju badnjaci;
puške puču, vrte se peciva,
gusle gude, a kola pjevaju,
s unučađu đedovi igraju,
po tri pasa vrte se u kola,
sve bi reka jednogodišnici;
sve radošću divnom naravnjeno.
A što mi se najviše dopada,
što svačemu třeba nazdraviti!
[6]
Oheň plane více než kdy jindy,
prostřena je sláma před tím ohněm,
překříženy na ohni badnjaci;
pušky střílí, rožní se pečeně,
gusle hrají a v kole zpívají,
s vnoučaty dědkové tancují,
děd, syn, vnuci točí se tu v kole,
řeklo by se, že jsou vrstevníci;
vše radostí skvělou sjednoceno.
Však to se mi nejvíce zamlouvá,
že pije se všemu též na zdraví!

Odkazy

Reference
  1. VEČERKOVÁ, Eva; FROLCOVÁ, Věra. Evropské Vánoce v tradicích lidové kultury. Červený Kostelec: Vyšehrad, 2010. ISBN 978-80-7429-006-0. S. 175.
  2. VEČERKOVÁ, Eva; FROLCOVÁ, Věra. Evropské Vánoce v tradicích lidové kultury. Červený Kostelec: Vyšehrad, 2010. ISBN 978-80-7429-006-0. S. 177.
  3. VEČERKOVÁ, Eva; FROLCOVÁ, Věra. Evropské Vánoce v tradicích lidové kultury. Červený Kostelec: Vyšehrad, 2010. ISBN 978-80-7429-006-0. S. 174.
  4. VEČERKOVÁ, Eva; FROLCOVÁ, Věra. Evropské Vánoce v tradicích lidové kultury. Červený Kostelec: Vyšehrad, 2010. ISBN 978-80-7429-006-0. S. 189.
  5. ATWERI, Jiří. Slovanské pohanství dnes [online]. Masarykova univerzita v Brně, 2007 [cit. 2013-02-28]. S. 196. Dostupné online.
  6. NJEGOŠ, Petar Petrović. Горски вијенац (Horský věnec). Bělehrad: Srpska književna zadruga, 1990. ISBN 86-379-0134-4..

Literatura
  • Margaret Baker, Discovering Christmas Customs and Folklore (1992), pp. 16 ff.
  • Walsh, William Shepard. Curiosities of Popular Customs And of Rites, Ceremonies, Observances, and Miscellaneous Antiquities (1897), p. 1014
  • Hutton, Ronald. The Stations of the Sun: A History of the Ritual Year in Britain. Oxford University Press. (1996), p. 39-41.
  • Strzelczyk J., Mity, podania i wierzenia dawnych Słowian, Wydawnictwo Rebis, Poznań 2007, ISBN 978-83-7301-973-7
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.