Václav Rebš

Vychodil odborné školy a vyučil se soustružníkem. Pobýval na zkušené v zahraničí (Belgie, Francie, Německo). V roce 1895 se oženil[1] s Marií Holubovou[4]. Okolo roku 1905 si pak založil v Mladé Boleslavi soustružnický závod. Byl veřejně aktivní. Byl členem Sokola.[5] Původním povoláním byl soustružníkem.[6] Dlouhodobě se angažoval v živnostenských organizacích. V roce 1911 reprezentoval výbor zemské jednoty živnostenských společenstev na kongresu v Lublani. Od roku 1913 byl členem Státní živnostenské rady.[5] Zastával funkci starosty Okresní jednoty živnostenských společenstev v Mladé Boleslavi.[3] Od roku 1922 byl přísedícím Zemského správního výboru.[5] V 2. polovině 20. let se uvádí i jako předseda Zemské živnostenské rady pro Čechy.[3]

Před válkou byl členem České státoprávně pokrokové strany.[5] V letech 1918–1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění za Českou státoprávní demokracii, respektive za z ní vzniklou Československou národní demokracii.[7][8]

Zemřel po delší nemoci v lednu 1928.[3] Příčinou úmrtí byla otrava krve. Několik měsíců před smrtí mu byla amputována noha.[5]