Václav Lavička (politik)

V roce 1946 se uvádí jako dělník, tajemník okresního výboru KSČ a bývalý politický vězeň, toho času vojín, bytem Duchcov.[2]

Po parlamentních volbách v roce 1946 byl zvolen poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za KSČ. Mandát ale nabyl až dodatečně v lednu 1947 poté, co rezignovala poslankyně Olga Maršálová.[3] Setrval zde do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1948, v nichž byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Ústí nad Labem. Zde zasedal jen do října 1948, kdy rezignoval a na jeho místo usedl Jiří Hendrych.[4] V říjnu 1948 byl vyloučen z KSČ. Návrh na jeho vyloučení schválilo Předsednictvo Ústředního výboru Komunistické strany Československa na návrh předsednictva Krajského výboru KSČ v Ústí nad Labem. Důvodem mělo být to, že poškodil svým jednáním i soukromým životem stranu a lidovou demokracii.[5]

Od června 1965 do června 1972 je uváděn jako spolupracovník Vojenské kontrarozvědky pod krycím jménem Stanislav.[6]