Václav Exner

Členem Komunistické strany Československa se stal již ve věku 20 let a zůstal jím trvale (s malou přestávkou v roce 1969^[zdroj?]). Před rokem 1989 působil jako funkcionář základní stranické organizace a lektor politického vzdělávání.[2]

Po sametové revoluci se nejprve angažoval v komunální politice. V komunálních volbách v roce 1990 byl zvolen členem obvodního zastupitelstva Praha 6 a stal se předsedou klubu členů zastupitelstva za KSČM. V zastupitelstvu setrval do poloviny roku 1993.[2] Od února 1992 zasedal v České národní radě (nastoupil do ní jako náhradník poté, co rezignoval poslanec Jiří Jirásek.[3]

Mandát v ČNR obhájil v řádných volbách v roce 1992, nyní za koalici Levý blok, kterou tvořila KSČM a menší levicové skupiny (volební obvod Praha).[4][5] Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Během volebního období 1992-1996 přešel do samostatného poslaneckého klubu KSČM (poté, co se koalice Levý blok rozpadla na několik samostatných levicových frakcí). Od roku 1993 zasedal ve výboru petičním, pro lidská práva a národnosti a od roku 1995 i v organizačním výboru.[6]

V té době již zastával významné stranické funkce. Od července 1993 působil jako místopředseda KSČM.[7] Po vzniku samostatného sněmovního klubu KSČM byl jeho předsedou. Před komunálními volbami v roce 1994 zastával post šéfa operativního volebního štábu.[8] Od roku 1995 v rámci zpřesnění kompetencí místopředsedů KSČM měl Exner portfolio místopředsedy strany pro ekonomiku.[9] V prosinci 1999 se neúspěšně ucházel i o post předsedy KSČM. Zvítězil ale opětovně Miroslav Grebeníček se 168 hlasy, zatímco druhý Exner získal jen 62 hlasů od delegátů.[10][11] Počátkem 21. století se uvádí jako představitel dogmatičtějšího, konzervativního křídla v rámci KSČM.[12] Opětovně se o zisk předsednického postu v KSČM pokusil na sjezdu v roce 2004.[13] Nyní ale získal jen 22 hlasů a nepostoupil do 2. kola.[14] Zůstal ale i nadále místopředsedou KSČM.[15] Funkci místopředsedy musel opustit až koncem roku 2006. Ústřední výbor ho tehdy z tohoto postu odvolal poté, co Exner čelil kritice za uzavření nevýhodných smluv na prodej a koupi stranických nemovitostí.[16]

Mandát v poslanecké sněmovně mezitím obhájil ve volbách v roce 1996, volbách v roce 1998, volbách v roce 2002 a volbách v roce 2006. V období let 2004-2006 byl místopředsedou zahraničního výboru sněmovny.[17][18][19][20]

V senátních volbách roku 2004 se neúspěšně pokoušel o zisk senátorského křesla za Senátní obvod č. 25 - Praha 6. Získal ale jen 14% hlasů a nepostoupil do 2. kola.[21] Podobně bez úspěchu kandidoval za KSČM ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2009.[22]

V sněmovních volbách v roce 2010 mandát neobhájil. Byl totiž umístěn až na spodní místo kandidátní listiny.[23] Na své další plány po odchodu z parlamentu reagoval s tím, že „jsem zapojen v odborném zázemí naší strany, budu v tom pokračovat.“[24] Následně učil na jednom pražském gymnáziu fyziku.[25]

V roce 2011 se účastnil demonstrace pořádané v Praze německými a českými levicovými radikály pod heslem Třídní boj místo světové války. Akci svolal Komunistický svaz mládeže, ale KSČM se od ní distancovala.[26]

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidoval na 14. místě kandidátky KSČM[27], ale neuspěl.

V březnu 1992 bylo oznámeno, že Exner je pozitivně lustrován a byl v letech 1981 až 1982 evidován jako spolupracovník Státní bezpečnosti (StB) coby důvěrník (krycí jméno VRBA) a opět v roce 1989 jako důvěrník (krycí jméno IZÁK). Členka lustrační komise jeho angažmá v StB komentovala s tím, že „Věděl, že se stýká s příslušníky StB. Byl svolný opakovaně se s nimi stýkat mimo úřední místnosti a podával informace významné pro StB neoficiální cestou v utajovaném styku.“ Exner na tato zjištění reagoval s tím, že „Neorientoval jsem se v té době dost v právu ani v organizaci bezpečnosti. Nebyl jsem si vědom, s jakou složkou bezpečnosti se stýkám.“[28]