Václav Aulický

Václav Aulický se narodil 1. března 1944 v Praze.[3] V roce 1967 dokončil studia architektury na Fakultě stavební Českého vysokého učení technického (ČVUT).[4]

V letech 1967–1970 působil ve Vojenském projektovém ústavu.[4] Zde se v ateliéru Jiřího Eisenreicha podílel na návrhu komplexu budov Transgas na pražské Vinohradské 6, který byl vystavěn v letech 1972–1978. Jeho úkolem byl například návrh opláštění horních pater výškových budov, kde byla použita povětrnostně odolná ocel, vyráběná od roku 1968 v Československu pod produktovým označením ATMOFIX.[5][6] V době svého působení ve Vojenském projektovém ústavu také podnikl několik studijních cest. Byl například v Rakousku, skandinávských zemích či Itálii.[7]

Od roku 1974 pak pracuje ve Spojprojektu.[7] Zde se dostal k vlastním realizacím. Jednalo se o televizní vysílač Hošťálkovice v Ostravě či telefonní ústředny v pražských Dejvicích či Hradci Králové.[8] Koncem 70. let pak začíná pracovat na návrhu Žižkovské televizní věže.

Je členem České komory architektů[9] a od roku 1990 Obce architektů ČR.[7] Se svojí ženou ing. arch. Zdenkou Aulickou má dvě dcery a šest vnoučat.[10] Ve Spojprojektu vede ateliér, zabývá se především telekomunikačními budovami a vysílači.[11]

Od roku 2005 působí zároveň i na Fakultě architektury ČVUT jako vedoucí ateliéru. Později se tamtéž habilitoval jakožto docent.[2]

Žižkovský vysílač v Praze

Václav Aulický má na svém kontě celou řadu realizací. Nejprve navrhoval telekomunikační objekty, později i další budovy:

• Transgas, Praha, Vinohrady (1978);[12]
• Automatická telefonní ústředna, Praha, Dejvice (1978);[2]
• Vysílač Hošťálkovice, Ostrava (1980);[13]
• Tranzitní telefonní ústředna, Hradec Králové (1982) s Jindřichem Malátkem;[14]
• Žižkovský vysílač, Praha (1992);
• Provozní budovy České televize, Praha, Kavčí hory (1995);
• Administrativní budovy České pojišťovny na Pankráci (1997);
• Administrativní centrum Zirkon, Praha (1997);
• Budova Rubín, Praha, Karlín (2001);
• Polygon House, Praha, Pankrác (2004);
• Anděl Media Centrum, Smíchov, Praha (2004);
• Diamond Point, Praha, Karlín (2005);
• City Point, Praha, Pankrác (2005);
• City Tower, Praha, Pankrác (2008) s Richardem Meierem a Alešem Pappem;[12]
• Trimaran, Praha, Pankrác (2018) spolu s Ernsten Hoffmannem, Martinem Tröthanem;[13]
• City Element, Praha, Pankrác (2019) ve spolupráci s Martinem Tröthanem a Jindřichem Sovou.[12]

• 
  Vrcholové partie výškových budov Transgasu
• 
  Automatická telefonní ústředna v Dejvicích
• 
  Tranzitní telefonní ústředna v Hradci Králové
• 
  Anděl Media Centrum
• 
  Diamond Point
• 
  Trimaran
• 
  City Element

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Aulický na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Aulický
• Rozhovor s Václavem Aulickým vyšel v časopise Živel
• Reference SPOJPROJEKTU PRAHA a.s. obsahující řadu prací V. Aulického
• Rozhovor z pořadu Host Radiožurnálu na ČRo 1 - Radiožurnál
• Rozhovor pro DVTV
• Minulost, přítomnost a budoucnost Pankrácké pláně (habilitační přednáška)