Václav Adam

František Ambrož se narodil 5. listopadu 1892 v Košířích, od roku 1922 pražské čtvrti. Mezi lety 1916 a 1924 studoval na českém státním reálném gymnáziu na Smíchově, kde také maturoval. Poté pokračoval ve studiu na Vojenské akademii v Hranicích a následně v Litoměřicích. Po skončení studia sloužil mezi lety 1926 a 1933 u strojního praporu ženijního vojska v Praze a poté do dubna 1934 u ženijního pluku v Bratislavě. Mezi lety 1933 a 1936 vystudoval Vysokou školu válečnou v Praze. Od září 1937 do června 1939 byl přidělen k Ředitelství opevňovacích prací v Praze a poté k ke Státnímu výzkumnému a zkušebnímu ústavu tamtéž. Od srpna 1939 působil na ministerstvu veřejných prací. Do protinacistického odboje vstoupil ihned po vzniku Obrany národa za což byl pravděpodobně v závěru roku 1941 zatčen gestapem. Nejprve byl vězněn na Pankráci, poté vystřídal několik věznic v Německu z nichž poslední byla berlínská Alt Moabit, kam přibyl v roce 1943. V březnu téhož roku byl odsouzen k trestu smrti za přípravu velezrady, rozsudek byl vykonán stětím gilotinou 1. června 1943 ve věznici Plötzensee.

• V roce 1946 byl Václavu Adamovi in memoriam udělen Československý válečný kříž 1939
• V roce 1947 byl Václav Adam in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka generálního štábu.