Uzi

Uzi
Typ	samopal
Místo původu	Izrael
Historie služby
Ve službě	1954 - dosud
Historie výroby
Konstruktér	Uziel Gal[1]
Navrženo	1950[2]
Výrobce	IMI (Israel Military Industries)
Výroba	1950 - dosud
Vyrobeno kusů	10 000 000+[3]
Varianty	Uzi, Mini Uzi, Micro Uzi
Základní údaje
Hmotnost	3,5 kg (bez zásobníku)
Délka	470 mm (se zasunutou opěrkou); 650 mm (s vysunutou opěrkou)
Délka hlavně	260 mm
Typ náboje	9 mm Luger; .22 LR; .41 AE; .45 ACP;
Ráže	9 mm; .22; .41; .45;
Kadence	600 ran/min
Úsťová rychlost	400 m/s
Účinný dostřel	200 m
Zásobování municí	20, 25, 32, 40, 50 (9 mm Luger); 10 (.41 AE, .22 LR); 16 (.45 ACP);

Uzi je řada izraelských samopalů s otevřeným a dynamickým závěrem. Šlo o jednu z prvních zbraní, které využívaly konstrukci teleskopického závěru, který umožňuje, aby byl zásobník uložen v pistolové rukojeti a zbraň je tím pádem kratší.

První prototyp byl vyvinut na konci 40. let. Jeho konstruktérem byl izraelský důstojník Uziel Gal, po němž se samopal jmenuje. V 80. letech byly vyvinuty dva menší modely, Mini-Uzi a Micro-Uzi. Vyráběl se v licenci v Belgii a Německu.

Dodnes se vyrábí v Izraeli, používá ho izraelská armáda a je oblíbenou zbraní mnoha teroristických skupin. Je často zaměňován s americkým samopalem Ingram MAC-10 a obecně lze říct, že mezi laiky je výraz UZI "Uzík", "Uzina" používán pro libovolný samopal se zásobníkem umístěným v pistolové rukojeti.^[zdroj?] Konstrukčně vychází z československého samopalu ZK476.

Popis

Uzi s dřevěnou pažbou

Samopal UZI využívá podobné konstrukční řešení jako československý samopal vzor 24. Je vyroben převážně z lisovaných ocelových dílů. Má zvláštní typ závěru, který obklopuje zadní část hlavně, což zmenšuje délku pouzdra závěru. Spojení pažbičky s objímkou pro zásobník dělá zbraň velmi kompaktní. Závěr je s předzápalem. Hlaveň má čtyři pravotočivé drážky vývrtu. Samopal má přepínač pro střelbu jednotlivými ranami nebo dávkou. Různé typy schránkových zásobníků mohou obsahovat od 10 do 50 nábojů (dle ráže). Dřevěná pažba nebo sklopná ramenní opěrka. Možnost střelby speciálních protitankových granátů, nasazovaných na úsťovou část hlavně.

Micro Uzi

Mini Uzi

Tento samopal určený pro speciální jednotky vznikl v polovině 80. let. Konstrukčně se neliší od samopalu Uzi, ale má menší délku a hmotnost. Sklopná ramenní opěrka je zjednodušena. Na pravé části úsťové části hlavně jsou dva zářezy vytvářející kompenzátor, který zmenšuje zdvih hlavně při střelbě dávkou. Používá schránkové zásobníky o kapacitě 20, 25 nebo 30 nábojů. Možnost střelby speciálních granátů, použití tlumiče a rovněž hledí pro střelbu v noci.

Odkazy

Literatura

ŽUK, A. B. Pušky a samopaly. Praha: Naše Vojsko, 1992. ISBN 80-206-0150-3. S. 135.
BISHOP, Chris. Příruční encyklopedie pěchotních střelných zbraní. Brno: Books, s. r. o., 1998. ISBN 80-7217-064-3. S. 32.

Reference

MILLER, David. The Illustrated Directory of 20th Century Guns. London: Salamander Books, 2001. ISBN 1-84065-245-4. OCLC 59522369 S. 391–393. (anglicky)
GABOURY, David. The UZI Submachine Gun Examined. [s.l.]: Andrew Mowbray Publishing, Inc., 3 July 2017. ISBN 978-1931464765. S. 25. (anglicky)
MCMANNERS, Hugh. Ultimate Special Forces. New York: DK Publishing, 2003. Dostupné online. ISBN 0-7894-9973-8. OCLC 53221575 S. 157. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Uzi na Wikimedia Commons
Samopal Uzi na Modern Firearms Archivováno 17. 3. 2009 na Wayback Machine, world.guns.ru

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[miller2001-1] MILLER, David. The Illustrated Directory of 20th Century Guns. London: Salamander Books, 2001. ISBN 1-84065-245-4. OCLC 59522369 S. 391–393. (anglicky)

[2] GABOURY, David. The UZI Submachine Gun Examined. [s.l.]: Andrew Mowbray Publishing, Inc., 3 July 2017. ISBN 978-1931464765. S. 25. (anglicky)

[mcmanners2003-3] MCMANNERS, Hugh. Ultimate Special Forces. New York: DK Publishing, 2003. Dostupné online. ISBN 0-7894-9973-8. OCLC 53221575 S. 157. (anglicky)