Uzavření českých škol v souvislosti s pandemií covidu-19

Současně bylo vydáno i jiné mimořádné opatření, zakazující od 10. března 18:00 hodin všechny hromadné akce nad 100 lidí (nevztahuje se na zasedání zastupitelských sborů, valných hromad atd.)[17] Ministr školství Robert Plaga mateřským školám doporučil, aby se mimořádným opatřením řídily také, i když se na ně nevztahuje.[2] Ministerstvo školství oznámilo, že během dvou týdnů rozhodne, zda se budou konat přijímací zkoušky na střední školy v původních termínech, nebo zda budou odloženy.[2]

Česká televize kvůli tomuto opatření spustila výukové pořady pro distanční výuku. První z nich je pořad UčíTelka, který je zaměřen pro výuku žáků prvního stupně. Byl vysílán každé všední ráno živě na ČT2. Každé všední odpoledne ČT2 vysílala Odpoledku, která byla zaměřena na výuku žáků stupně druhého. Odpoledku tvoří různé pořady na téma zeměpisu, dějepisu, přírodopisu či fyziky. Dvakrát týdně byla živě na ČT1 vysílána Škola doma, která má pomoci žákům devátých tříd s přípravou na přijímací zkoušky na střední školy z českého jazyka a literatury a z matematiky.[18][19]

Tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch současně s vydáním opatření uvedl, že si myslí, že bude platit minimálně dva týdny od vydání.[2] Ještě téhož dne uvedl, že by opatření měla platit nejméně do konce března, večer pak dodal, že se situace bude vyhodnocovat průběžně a že pokud se počet nakažených nebude zvyšovat, mimořádná opatření se ihned zruší.[20]

Epidemiolog Rastislav Maďar 11. března uvedl, že je dvoutýdenní karanténa nedostatečná, a jako přiměřenou dobu uvedl tři týdny.[20]

V té době náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula 11. března na dotaz uvedl: „Myslím si, že to bude o něco delší. Během následujících týdnů uvidíme, jak se podaří tu křivku nárůstu nakažených zploštit. Pokud by se to nepodařilo, tak by to bylo více měsíců – ale já myslím, že se to povede.“[21] 11. března kolem poledne ve vysílání DVTV Roman Prymula uvedl, že mimořádná opatření by měla platit minimálně jeden měsíc, což je doba po které bude možno opatření a jejich přínos relevantně vyhodnotit.[22]

V Číně byly školy uzavřeny na 6 týdnů, v Japonsku na 4 týdny, ale Nicholas Christakis neví, jaké zde bylo použito pravidlo pro jejich znovuotevření.[23]

Nicholas Christakis uvádí, že při epidemii španělské chřipky roku 1918 byly v St. Louis školy uzavřeny den před vrcholem epidemie na 143 dní, a opatření bylo výrazně účinnější než v Pittsburghu, kde byly uzavřeny až sedm dní po vrcholu epidemie a jen na 53 dní.[23]

Ještě před vznikem opatření se rozhodlo přerušit výuku ČVUT od 10. března do 22. března 2020, protože kampus Dejvice je významným centrem s vysokou koncentrací studentů a pedagogů vysokých škol a pravděpodobnost a rychlost potenciálního šíření komunitní nákazy je tak v Praze 6 vyšší než v ostatních částech města. Kromě toho ČVUT zrušilo všechny zahraniční cesty, společenské akce a plánované konference. V úterý 10. března zůstala zavřená i VŠE kvůli dezinfekci prostorů, protože jedna ze studentek přišla do kontaktu s nakaženou osobou. Tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se v souvislosti těmito opatřeními vyjádřil, že zavírání škol kvůli koronaviru není namístě a že jde o odpovědnost jejich vedení.[24]

Vzhledem k uzavření škol přešla brněnská MHD (od 18. 3. 2020) na prázdninový režim

Řecko-americký sociolog a lékař Nicholas Christakis 11. března pro americký časopis Science uvedl, že podle modelové studie, která vyšla roku 2006 v odborném žurnálu Nature a věnovala se simulaci pandemie chřipky, uzavření školy snižuje rychlost infekce o 25 procent a odkládá vrchol epidemie v této oblasti až o dva týdny. Předpokladem aplikace tohoto modelu na nemoc covid-19 je, že se šíří relativně podobně jako chřipka. Zároveň tvrdí, že se neosvědčilo pouhé zavírání jednotlivých tříd nebo ročníků, a za nejúčinnější označil proaktivní zavření škol ještě dříve, než se v nich nákaza poprvé vyskytne. Podle něj se ukázalo, že je to jeden z nejsilnějších možných nefarmakologických zásahů, které můžeme použít a funguje tak, že odstraní z oběhu nemoci děti a zamezí míchání mnoha skupin osob – dětí, rodičů i učitelů, a celkově omezí pohyb osob i tím, že efektivně donutí rodiče dětí zůstat doma. Opatření účinně narušuje přenos mezi dospělými, a to i když by děti nebyly přenašeči. Jako pozitivní příklad účinnosti opatření uvedl zavírání škol v době španělské chřipky roku 1918, kdy v St. Louis byly školy uzavřeny den před vrcholem epidemie, a to na 143 dní, a počet obětí byl třetinový oproti Pittsburghu, kde byly školy uzavřeny až sedm dní po vrcholu epidemie, a to jen na 53 dní.[23]

Rotační výuka, která byla také praktikována v ČR, se ukazuje také jako efektivní.[25]