Uyghur Human Rights Project

Uyghur Human Rights Project (Ujgurský projekt lidských práv, čínsky: 维吾尔人权项目, ujgursky: ئۇيغۇر كىشىلىك ھوقۇق قۇرۇلۇشى; zkráceně UHRP) je výzkumná organizace zaměřená na obhajobu práv se sídlem ve Washingtonu, D. C., která prosazuje lidská práva Ujgurů. Podle UHRP je jejím hlavním cílem "prosazování lidských práv a demokracie pro Ujgury a další obyvatele Východního Turkestánu".[1] Vzhledem k obtížnému získávání přesných a aktuálních informací v Číně, UHRP spolupracuje s dalšími organizacemi, které se zaměřují konkrétně na krizi Ujgurů. UHRP také pořádá akce, jako jsou panely odborníků, na nichž se diskutuje o krizi, které Ujguři čelí.[2]

bývalý ministr zahraničí USA Mike Pompeo a Nury Turkel
Uyghur Human Rights Project
ZkratkaUHRP
ZakladatelUyghur American Association
Vznik2004
TypNGO
Účelprosazování lidských práv Ujgurů
SídloWashington, D.C.
Generální tajemníkOmer Kanat
Předseda správní radyNury Turkel
Zaměstnanců8
Oficiální webuhrp.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Uyghur Human Rights Project založila Uyghur American Association v roce 2004. Projekt byl podpořen grantem od National Endowment for Democracy[3] a v roce 2016 se stal neziskovou organizací osvobozenou od daní. UHRP má osm zaměstnanců na plný úvazek. Od roku 2018 je výkonným ředitelem organizace Omer Kanat, který předtím působil v letech 2006-2017 jako viceprezident Světového ujgurského kongresu (WUC) a od roku 2017 je předsedou jeho výkonného výboru.[4]

Spoluzakladatelem UHRP je americký ujgurský právník a expert na zahraniční politiku Nury Turkel, který působí jako předseda správní rady. Předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiová ho jmenovala do Komise USA pro mezinárodní náboženskou svobodu (2019-2022).[5]

Uyghur Human Rights Project se v září 2020 připojil k padesáti dalším organizacím a odborníkům, které vyzvaly Radu OSN pro lidská práva, aby jmenovala vyšetřovací komisi, která by se zabývala krutými zločiny ČLR proti Ujgurům a dalším turkickým muslimským národům.[6] UHRP se snaží být hlasem Ujgurů ve Východním Turkestánu i v zahraničí. Poskytuje Ujgurům platformu, aby byli slyšet na mezinárodní úrovni; pomáhá členům diaspory provádět výzkum s využitím ověřených zdrojů; podporuje nové generace ujgurských obránců lidských práv; podporuje přeživší, rodinné příslušníky obětí a uprchlíky, aby našli bezpečné útočiště a vydali svědectví.[1]

UHRP obdržela v roce 2019 cenu Liu Xiaobo Conscience Award a v roce 2021 cenu Visual Artists Guild Champion of Freedom of Speech Award.[1]

Nominace na Nobelovu cenu míru

V únoru 2022 napsali dva američtí zákonodárci Tom Suozzi z New Yorku a Chris Smith z New Jersey dopis norskému Nobelovu výboru, v němž uvedli, že Uyghur Human Rights Project (UHRP) a Campaign for Uyghurs významně přispěly k budování bratrství mezi národy a podpoře míru tím, že hájí lidská práva Ujgurů, Kazachů a dalších převážně muslimských etnických menšin, na které Komunistická strana Číny (KS Číny) provádí genocidu a další zločiny proti lidskosti. Oba zákonodárci zdůraznili závažnost zneužívání, které zahrnuje zdokumentované případy masového zadržování, sexuálního násilí, mučení, nucených prací, nucených potratů a sterilizace ujgurských muslimů.[7] Rushan Abbas nominaci přivítala a uvedla: "Bez ohledu na výsledek nominace je skutečnost, že se o ujgurské otázce bude jednat spolu s nominací na Nobelovu cenu míru, velkým vítězstvím ujgurského hnutí."[8]

Zprávy

Organizace v souladu s mezinárodními standardy lidských práv od roku 2004 vydala více než 80 zpráv[9] a kolem 400 stanovisek a tiskových sdělení v angličtině a čínštině na obranu občanských, politických, sociálních, kulturních a ekonomických práv Ujgurů.[1]

V červenci 2020 vydala UHRP zprávu 'Nejšťastnější muslimové na světě' Dezinformace, propaganda a Ujgurská krize. Tato zpráva analyzuje čínské mediální zdroje v angličtině zaměřené na zahraniční publikum s cílem prozkoumat strategie Čínské komunistické strany v oblasti komunikace o krizi lidských práv Ujgurů.[10]

UHRP publikovala zprávy o politice Čínské komunistické strany týkající se všech aspektů ujgurských lidských práv, včetně kulturních práv, jako například "Kashgar Coerced: Nucená rekonstrukce, vykořisťování a dohled v kolébce ujgurské kultury". Kašgarské staré město s tisíciletou tradicí, které považují Ujgurové za kolébku své kultury, se čínská vláda rozhodla již roku 2009 z 85 % zbourat pod záminkou modernizace. Když město roku 2010 navštívil reportér Joshua Hammer, bylo již z větší části zničeno a rudý transparent oznamoval, že čtvrť bude obnovena s "opravdovou péčí komunistické strany a vlády".[11] "Přestavba, zneužití a dohled nad Kašgarem se vzájemně posilují a vytvářejí nový druh totalitního 'chytrého města' optimalizovaného pro etnickou represi," uvádí se ve zprávě UHRP.[12]

Rozsáhlá zpráva "Extrakce kulturních zdrojů: vykořisťování a kriminalizace ujgurského kulturního dědictví" z roku 2018[13] se zabývá historií čínské vládní kontroly ujgurských kulturních projevů. Tím, jak se asimilační politika vlády zintenzivňuje, Ujgurská kultura se mění v nic víc než v symbolickou rozmanitost oděvů a tanců, kterou shora vynucují úřady. Tato kampaň má podobu nátlaku na Ujgury, aby veřejně vystupovali s moderními tanci, zpívali komunistické "rudé písně", nosili pseudotradiční čínské roucho hanfu a oslavovali čínský Nový rok.

Reference

Literatura

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.