Nury Turkel

Jeho otec byl profesorem a matka podnikatelkou. Turkelův dědeček byl spojen s ujgurskými nacionalisty a jeho matka byla internována, když byla v šestém měsíci těhotenství. Nury Turkel se narodil v "reedukačním centru" v Kašgaru v době vrcholící Kulturní revoluce. První čtyři měsíce svého života prožil s matkou ve věznici. Základní a střední školu absolvoval v Číně. V roce 1991 byl přijat na Severozápadní univerzitu A&F v čínské provincii Šen-si. V roce 1995 Turkel získal bakalářský titul a odjel do Spojených států za vysokoškolským vzděláním, získal politický azyl a do Číny se již nevrátil. Na Americké univerzitě získal titul Master of Arts v oboru mezinárodních vztahů a titul doktora práv.[5]

Nury Turkel je muslim. Je ženatý s americkou interiérovou designérkou tureckého původu, s níž má syna.[6] Ovládá několik jazyků, včetně ujgurštiny (mateřský jazyk), angličtiny, turečtiny a mandarínské čínštiny.

Dne 10. března 2003 učinil Turkel prohlášení před Kongresovou a výkonnou komisí pro Čínu o zhoršující se situaci v oblasti lidských práv ve Východním Turkestánu (Sin-ťiangu) po útocích z 11. září[19]. V roce 2003 Turkel spoluzaložil Uyghur Human Rights Project (UHRP) a působil jako předseda správní rady této organizace. V letech 2004-2006 byl Turkel předsedou Uyghur American Association (UAA),[7] v březnu 2005 zorganizoval a vedl kampaň za propuštění ujgurské aktivistky Rebiyy Kadeer.[1]

V červnu 2008 se zastal skupiny sedmnácti Ujgurů, kteří byli od roku 2002 drženi v Guantánamu,[8] napsal, že Ujguři čelili diskriminaci a nejsou hrozbou pro americké komunity. V červenci 2009, po nepokojích v Ürümqi v červenci 2009, odsoudil údajný čínský útlak Ujgurů v Urumči, řekl, že "Ujgurové doslova ztratili vše, co měli, dokonce i svůj rodný jazyk a vlastní kulturní dědictví, ke kterému se hrdě hlásili. Ekonomický tlak, sociální tlak a politický tlak způsobily, že Ujgurové měli pocit, že je komunistický režim dusí".[9]

V dubnu 2012 Turkel chválil tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana za to, že během své cesty do Číny projevil Ujgurům podporu a sympatie, což bylo mezi zahraničními vůdci považováno za vzácné,[10] nicméně v červenci 2020 Turkel kritizoval Turecko za vracení ujgurských uprchlíků do zemí, které je pak deportují do Číny.[11] Na začátku roku 2017 Turkel zvažoval návštěvu svého rodného města Kašgar, ale americká vláda mu doporučila, aby necestoval.

10. srpna 2018 OSN uvedla, že má věrohodné zprávy o tom, že Čína drží milion Ujgurů v tajných táborech.[12] 22. srpna 2018 pak BBC zveřejnila rozhovor s Turkelem ohledně převýchovných táborů v Sin-ťiangu. Pro BBC uvedl, že je pravda, že v tzv. internačních táborech v jeho vlasti je držen milion nebo více Ujgurů, a řekl, že internovaní nemají přístup k zákonným právům ani k lékařské péči.[13] V září 2018 Turkel vypovídal o převýchovných táborech v Sin-ťiangu před podvýborem pro Asii, Tichomoří a nešíření jaderných zbraní Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických.[14] Turkel úspěšně zastupoval a poskytoval právní pomoc Dolkunovi Isovi, prezidentovi Světového ujgurského kongresu, čímž obnovil Isova cestovní práva do Spojených států a odstranil Isovo jméno ze seznamu Interpolu.

V září 2019 Turkel svědčil v Kongresu o tom, že Ujguři jsou vtahováni do rozsáhlého systému nucených prací. Také uvedl, že osoby z převýchovných táborů v Sin-ťiangu jsou často přesouvány do továren. Turkel napsal, že Kongres by měl zakázat dovoz bavlny a textilních výrobků ze Sin-ťiangu, dokud nebude ukončena politika internace a nucené práce a nebudou vytvořeny podmínky pro řádnou kontrolu.[15]

V květnu 2020 byl Nury Turkel jmenován komisařem v Komisi Spojených států pro mezinárodní náboženskou svobodu (United States Commission on International Religious Freedom, USCIRF) předsedkyní Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou, která o Turkelovi řekla: "Jsem si jistá, že bude i nadále silným hlasem ujgurského lidu a věci spravedlnosti na celém světě."[16] Později v létě Turkel poděkoval prezidentu Trumpovi za podpis zákona o politice lidských práv Ujgurů a dále napsal, že "je to velký den pro Ameriku a ujgurský lid".[17]

Jako Komisař USCIRF podpořil oznámení ministerstva obchodu z července 2020 o uvalení sankcí na jedenáct čínských společností zapojených do údajného porušování lidských práv v Sin-ťiangu s komentářem, že toto rozhodnutí "pomůže zajistit, aby plody amerických inovací a průmyslu neúmyslně nepodporovaly pobuřující porušování náboženské svobody a pracovních práv". Také se vyjádřil k sankcím vůči Xinjiang Production and Construction Corps (XPCC) z července 2020 s tím, že se jedná o významný krok a že ujgurští obhájci lidských práv po sankcích vůči této organizaci volali již několik let. V souvislosti se sankcemi vůči XPCC komisař Turkel uvedl, že "nyní již žádný podnik nemůže tvrdit, že neví o čínském útlaku ujgurského lidu. Doufáme, že sankce jsou signálem pro ostatní čínské představitele, že účast na represích komunistické strany vůči náboženství je spojena s určitými náklady. Svět to sleduje a my víme, kteří úředníci a subjekty jsou za zneužívání ujgurského lidu zodpovědní."[18]

V rozhovoru ze srpna 2020 Turkel označil tábory za jednu z nejhorších globálních humanitárních krizí a největší věznění etnické menšiny od dob holocaustu.[19] V polovině roku 2020 Turkel vyzval Kongres, aby přijal zákon o prevenci nucené práce Ujgurů, který by nařídil americké celní a pohraniční ochraně, aby předpokládala, že veškeré zboží vyrobené v ujgurské oblasti je produktem nucené práce.[17]

• BBC Hard Talk: Nury Turkel - Uyghur Human Rights Project, Washington, 17.9.2018
• Treatment of Uyghurs in China, The Hudson Institute, Washington, D.C., 18.12.2019
• Mr. Nury Turkel Lawyer, Eastern Turkestan, USA, Interviews of A9 TV
• Arthur C. Helton Memorial Lecture: China's Uighurs, 11.4.2019
• Nury Turkel: The Tragedy of China's Uyghurs, The Nexus with Art Swift, 20.8.2020