Univerbizace

Univerbizace (z latinského unus – jeden, verbum – slovo) je proces, kterým se ze sousloví v rámci jazykové ekonomie vytváří jednotlivé slovo (univerbát či univerbizát).[1] Opačný proces, tedy vytváření sousloví z jednotlivého slova, se nazývá multiverbizace.

Univerbizace v češtině

Výchozím syntagmatem, z nějž je univerbizát tvořen, je nejčastěji dvojslovné spojení určovaného substantiva a jeho určujícího přívlastku, který může mít buď formu adjektivní (absolventský koncert), nebo substantivní (řidič tiráku).

Univerbizace může mít v češtině například tyto formy:[1]

  • přechod kolokace v kompozitum (stará čeština → staročeština)
  • kondenzace ve spřežku (krveprolití, zmrtvýchvstání, nanebevzetí)
  • přechod ve zkratkové slovo (Občanská demokratická strana → ODS → Ódéeska)
  • eliptické zjednodušení kolokace na její určující člen, substantivizace (zpodstatnění) adjektiva: vysoká škola → vysoká, vysoká zvěř → vysoká, drobné peníze → drobné, vrchní číšník → vrchní, hovězí maso → hovězí
  • eliptické zjednodušení kolokace na její určovaný člen: zemské jablko → jablko (nářeční označení bramboru), jízdní kolo → kolo, šicí nebo psací stroj → stroj
  • desufixální konverze určujícího adjektiva (zpodstatnění odstraněním přípony), s možným spolupůsobením příklonu k jeho fundujícímu substantivu; v některých případech lze uvažovat i o paralelní metonymické motivaci; tento typ postihuje progrese například v technické či lékařské tematice: satelitní městečko → satelit, mobilní telefon → mobil, antivir, digitál, plazma, automat, manuál, třídveř, alzheimer, basedov, parkinson
  • zpodstatnění určujícího adjektiva formou sufixace (resufixace), tedy pomocí přípony: silná cesta → silnice, zubní lékař → zubař, pololetní prázdniny → pololetky; Adjektivní atribut výchozího syntagmatu jako nositel onomaziologického příznaku se transformuje v slovní základ univerbátu, substantivum jako nositel onomaziologické báze v jeho sufix. Univerbizovaná jednotka zpravidla reflektuje rod určovaného substantiva, neutrum ale často přechází v maskulinum (slepé střevo = slepák). V některých případech lze ovšem obdobně tvořená slova považovat za nezávislé mutační derivace, zejména v případě označení osob (kovář, zubař, folkáč). K opěrným kritériím pro univerbizační interpretaci bývá řazena nespornost existence ustálené motivační kolokace s neobecným bázovým členem, podpůrným kritériem může být i modelovost utváření rezultátu, například užití frekventovaných univerbizačních sufixů (‑ák, ‑ka).[1]

V užším vymezení je někdy za univerbizaci považován pouze vznik kompozita nebo spřežky, nejčastěji však bývá s univerbizací spojována sufixace určujícího adjektiva.[1]

Univerbizace je v češtině produktivnější než v západních nebo v ostatních slovanských jazycích.[1][2]

Funkce v jazyce

Univerbáty jsou úspornější a lépe se přizpůsobují gramatice: lépe se skloňují a jsou vhodnějším východiskem pro derivaci.[1] Nevýhodou je jejich menší explicitnost, což je kompenzováno kontextem.[1]

Univerbáty se uplatňují v běžné, profesionální i slangové mluvě, často nahrazují víceslovná pojmenování z odborné a administrativní sféry.[1] Univerbáty mají často nespisovný či hovorový charakter, pronikají však i do spisovné mluvy a mnohdy mají neutrálnější charakter než původní označení: například fotoaparát, minerálka. Například rajče či silnice jsou dnes spisovné a odborné výrazy, zatímco původní rajské jablko je dnes již méně odborné a oficiální označení a silná cesta zapomenutý archaismus).

Odkazy

Reference
  1. Univerzbizace, czechEncy, Nový encyklopedický slovník češtiny, Zdeňka Hladká
  2. A. V. Isačenko: Obecné zákonitosti a národní specifičnost ve vývoji slovní zásoby slovanských jazyků. In Bělič, J. & J. Daňhelka ad. (eds.), K historickosrovnávacímu studiu slovanských jazyků, 1958, 143–151.

Literatura
  • NOVOTNÝ, Jiří a kolektiv. Mluvnice češtiny pro střední školy. Praha: Fortuna, 1992. ISBN 80-85298-32-5. S. 130.

Související články

Externí odkazy
  • Slovníkové heslo univerbizace ve Wikislovníku
  • I. Kolářová: Univerbizace. In KČG (F. Štícha a kol. Kapitoly české gramatiky), 2011, 273–410. Slovotvorně orientovaný přehled univerbátů současné češtiny založený na korpusových datech (z psaných textů)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.