Umberto Boccioni

Během studií v Římě poznal Gina Severiniho, se kterým navštěvoval ateliér Giacoma Bally. Balla ho seznámil s francouzským impresionismem.

V roce 1902 odjel do Paříže, poté v 1903 do Petrohradu. V letech 1906–1908 pobýval v Padově a Benátkách. V Miláně se později seznámil s dalšími malíři Carlem Carrou a Luigim Russolem a básníkem Filippem Tommasem Marinettim, kteří výrazně ovlivnili jeho uměleckou tvorbu. V roce 1910 vydal Boccioni, Russolo, Carrà, Severini a Balla Manifest futuristických malířů. V roce 1912 publikoval Boccioni Technický manifest futuristických sochařů a roku 1914 Futuristický manifest malířů a sochařů.

Se Severinim odjel roku 1911 do Paříže, kde poznal Pabla Picassa, George Braqua a Reného Dufyho. Boccioni měl významný podíl na první futuristické výstavě v pařížské galerii v roce 1912, jež putovala do Londýna, Bruselu a Berlína. Vystavoval o rok později v Galerii de la Boetie v Paříži své originální futuristické skulptury.

Těsně předválečné obrazy ukazují vliv Paula Cézanna. Roku 1914 pak vydal v Miláně knihu Pittura scultura futuriste: dinamismo plastico, vynikající studii o novém uměleckém směru. Téhož roku odešel dobrovolně na frontu, kde v roce 1916 zemřel na následky zranění při pádu z koně při vojenském cvičení. Bylo mu 33 let.

Jeho spisy Opera completa sebral a opatřil předmluvou Marinetti v roce 1927.

Rané obrazy do 1910 jsou ještě znatelně ovlivněny impresionismem, ale v Paříži přešel přes kubismus velmi rychle k futuristickým kompozicím, jaké oslavují pohyb a rychlost. Důrazně pak svém díle negoval impresionismus tím, že odvrhl „postižení okamžiku“ a nahradil tento okamžik akcí. K rozvíjení futuristické myšlenky specifickými způsoby použil kubistické chápání prostoru (mnohopohledovost, fázovitost). Jeho „dinamismi plastici“ jsou pozoruhodné právě snahou po znázornění věcí a osob v pohybu (parní stroje, automobily a kola). Dynamickou barevností a expresí své malby, v níž se vytrácí ve víru význam předmětu, se Boccioni přiblížil abstraktnímu malířství.

Malby

Město se probouzí, plátno, 200 × 301 cm, Muzeum moderního umění, New York, 1910.

Hluk ulice vnikl do domů.

V některých obrazech se dostal až na práh abstrakce.

• Autoportrét (do 1910) – vliv impresionismu
• Rvačka v pasáži (1910)
• Město se probouzí (1910)
• Simultánní vize (1911)
• Požár v galerii
• Hluk ulice vnikl do domů – expresivně vyjadřuje prudký pohyb a ruch velkoměsta
• Dynamika cyklisty (1913)
• Útok kopiníků (1915)