Ulsterský obranný pluk

Ulsterský obranný pluk (anglicky Ulster Defence Regiment, zkr. UDR) byl pěchotní pluk ​​britské armády založený v roce 1970 a rozpuštěný v roce 1992. Jeho oficiální úkolem byla "obrana života a majetku v Severním Irsku proti ozbrojeným útokům nebo sabotážím", ale na rozdíl od jednotek z Británie nikdy nebyl použit ke zvládnutí davu nebo vykonávání pořádkových povinností ve městech.[1][1][2][3]Šlo o největší pěší pluk v britské armádě, který byl tvořen ze 7 praporů a další 4 se přidaly v průběhu dvou let.[4] UDR se skládal většinou z dobrovolníků na částečný úvazek až do roku 1976, kdy byla přidána i služba na plný úvazek.[5] Nábor v Severním Irsku probíhal v době vnitřních sporů.

Znak pluku

Někteří členové UDR (hlavně ulsterští protestanti) byli obviněni ze sektářství.[6][7][8][9] Pluk byl původně zamýšlen, aby odrážel demografii Severního Irska a začal rekrutovat katolíky, kteří tvořili 18% jeho vojáků. Do roku 1972 tento počet klesl z různých příčin na 3%.[10] Pluk byl pod trvalou, nesrovnatelně výraznější kritikou než jiné jednotky britské armády.[11]

Tento pluk byl v britské armádě jediný, který byl v aktivní službě po celou svou 22letou existenci.[5] Byl to také první britský pluk, který do své struktury začlenil i ženy.[5]

V roce 1992 byl pluk sloučen s královskými irskými jezdci a vznikl tak Královský irský pluk.