Ukrajinská pravověrná řeckokatolická církev

Jednou z hlavních aktivit církve bylo, že rozesílala nejprve ukrajinským, slovenským a českým biskupům (v letech 2005–2007) a pak i biskupům a dalším osobnostem po celém světě ultimativní požadavky a stěžovala si na biskupy papežskému nunciovi a papeži.[8] Před Letnicemi roku 2010 rozeslali 3261 biskupům celého světa (z toho 2272 dosud aktivním) požadavek, aby odsouhlasili její verzi vyznání víry. Protože jim vyhověl jen jediný biskup z Jižní Ameriky, na zbylých 2271 aktivních biskupů prohlásila UPHKC k 24. květnu 2010 anathemu a prohlásila, že jejich další svěcení biskupů a kněží jsou neplatná a nedovolená; v dopise papeži datovaném tímtéž dnem vyčísluje počet, na nichž Bůh skrze biskupský synod UPHKC dovršil svou anathemu na celou současnou církevní hierarchii, na 3883 aktivních biskupů včetně všech kardinálů a 989 biskupů emeritů, celkem 4872 biskupů a kardinálů.[9][10]

Skupina kritizovala papeže Jana Pavla II. za odpadlictví, Benediktu XVI. psala v srpnu 2008 dopis, v němž jej žádala o audienci,[6] avšak na jaře 2011 konstatovala, že se z církve svým jednáním také vyloučil tím, že rozhodl o blahořečení Jana Pavla II., navázal na tradici mezináboženských setkání v Assisi a ignoroval požadavky UHKC.

V únoru 2011 církev zveřejnila text podepsaný čtyřmi biskupy a videonahrávku proslovu patriarchy Eliáše, v němž papeže Benedikta XVI. vyzývá, aby zrušil plánovanou beatifikaci „apostaty Jana Pavla II.“ a „tragické jubileum assiské apostaze“ a aby krátce a jasně odprosil celý katolický svět za pohoršení, které jste dal on i za pohoršení, které dal Jan Pavel II. gestem v Assisi. Zároveň mu patriarcha Eliáš s dalšími třemi podepsanými biskupy UPHKC oznámili, že pokud je neuposlechne, dnem 1. května 2011 tím na sebe sám svolá anathemu a vyloučí se tím z katolické církve. Podepsaní kladou na Benedikta XVI. odpovědnost za „4872 biskupů apostatů, kteří veřejně zapřeli Krista a veřejně tvoří jednotu s duchem apostaze“ a vytýkají mu, že je kryje a že je nevyzval k odstoupení z úřadů. Podle této výzvy je papež „pod velkým psychologickým tlakem ducha apostaze i zednářů“.[11]

25. srpna 2010 synod UPHKC vyhlásil anathemu (t. j. prokletí a exkomunikaci) Angely Merkelové za „lstivé vypracování a prosazení zločinecké Lisabonské smlouvy“, 27 eurokomisařů za „udržování a chod systému, který směřuje k duchovní i fyzické genocidě lidstva“, Baracka Obamy za prosazování homosexuality, potratů a antihodnot na nejvyšší politické úrovni a homosexuálů, kteří popírají Boží i přirozené zákony a nečiní pokání.[12] kteří nereagovali na výzvy odsouhlasit vyznání víry podle vzoru UPHKC.[1] Podobných výzev a prokletí skupina publikovala desítky. UPHKC ovšem ocenila českého prezidenta Václava Klause, jeho vicekancléře Petra Hájka a úředníka Ladislava Bátoru za jejich odmítavý postoj k Prague Pride v srpnu 2011.[13]

Jakési skupině byla žádost o registraci církve s názvem Ukrajinská řeckokatolická církev definitivně (po podaném rozkladu) zamítnuta 26. 5. 2004. Ke dni 25. květnu 2011 zaregistrovalo ministerstvo kultury žádost o registraci církve s názvem Ukrajinská pravověrná řecko – katolická církev.[14] Z údajů zveřejněných ministerstvem však nelze přímo vyvodit, jaký mají tyto skupiny vztah k UPHKC založené Dohnalem. Slušovická římskokatolická farnost v listopadu 2010 vydala varování před církví spojenou s E. Dohnalem, která údajně ve farnosti získávala nové členy v souvislosti se získáváním podpisů nutných pro registraci.[4]

Kardinál Lubomyr Huzar, arcibiskup kyjevsko-haličský a hlava Ukrajinské řeckokatolické církve, udělil velkou exkomunikaci a za závažné prohlášení vyloučil z katolické církve čtyři kněze, Eliáše Dohnala, Metoděje Špiříka, Markijana Hitjuka a Roberta Oberhausera, kteří prohlásili, že přijali biskupské svěcení, které označil za nelegální.[15][16] Biskupové UPHKC byli vyloučení též z řádu baziliánů.

V době, kdy církev sháněla podpisy potřebné k registraci církve v České republice, reagovala Česká biskupská konference 21. ledna 2010 prohlášením, že tato tzv. církev není v jednotě s papežem a že je vedena bývalým knězem olomoucké arcidiecéze Antonínem Dohnalem, který se stal baziliánským řeholníkem se jménem Eliáš, avšak byl z řeholní společnosti pro neortodoxní názory a neposlušnost vyloučen a žije na Ukrajině, kde se spolu se skupinou svých stoupenců prohlásili za biskupy, v důsledku čehož byli exkomunikováni.

Podle ČBK jejich jednání hrubě poškozuje církev a její jednotu a ČBK proto vyzvala věřící, aby tyto a podobné aktivity jednoznačně odmítli.[3]

Pražský apoštolský exarcha Řeckokatolické církve Ladislav Hučko ve svém listu z 30. ledna 2010 o skupině napsal, že žije ve vlastním neskutečném, virtuálním světě a vytváří si vlastní pokřivený pohled na spásu, duchovní život, svět i Církev a trpí mesiánským komplexem, že jedině oni a jejich skupina jsou povoláni vyřešit všechny problémy v Církvi, jedině oni představují její záchranu. Obsah vzpoury a požadavky exkomunikovaných kněží jsou však podle Hučka natolik absurdní, že jen těžko můžou vzbudit sympatie v širší veřejnosti. Nesourodost a nelogičnost jejich uvažování a prohlášení je podle Hučka zřejmá na první pohled. Celá „neblahá záležitost“ se rozšířila, i když jenom lokálně, po Ukrajině a částečně na Slovensku a jsou pokusy získávat přívržence i v České republice.[16]

Římskokatolická farnost Slušovice, v níž Dohnal v letech 1975–1981 působil, v listopadu 2010 na svých stránkách zveřejnila varování před UPŘKC.[4] S odvoláním na oficiální prohlášení ČBK ve svém upozornění skupinu členů bývalé delegatury baziliánského řádu v České republice, která byla pro nevhodné chování a pro neposlušnost z těchto krajin svými představenými vypovězena a našla útočiště na Ukrajině, obviňuje z toho, že je sektou, která má vlastní pokřivené představy o tom, co má učit a dělat Církev, a píše polopravdy a nepravdy lidem, kteří nevědí vůbec, oč jde, a předkládá jim svou deformovanou verzi skutečnosti a nevybíravé invektivy proti papežským úřadům, kardinálům, biskupům a kněžím. Podle upozornění slušovické farnosti tito lidé nabízejí laciné a jednoduché recepty na obnovu řeholních řádů, seminářů, celé společnosti, nekompetentně posuzují církevní poměry a pasují se za jediné znalce a spasitele církve. Místo ducha radosti, pokoje a jednoty vnášejí ducha strachu, podezírání a rozdělení.[4]

Český katolický tradicionalista Michal Semín v únoru 2010 napsal článek, v němž se pozastavil nad tím, že pražský řeckokatolický exarcha Ladislav Hučko nazval Dohnalovu církev sektou. Mezi řádky vyslovuje Semín k jejich myšlenkám sympatie, nicméně přičítá této církvi vliv k náboženskému subjektivismu inklinujícího charismatismu, který má svůj původ v protestantismu, a tedy podléhá některým specificky protestantským postojům. Praxe svévolného přisvojení moci exkomunikovat libovolné církevní představené je podle Semína z katolického hlediska neobhajitelná, neboť odporuje jak právu církevnímu, tak především božskému. Semín však exarchu Hučka usvědčuje z nekonzistence, když vůči této heretické skupině se ostře vymezuje, zatímco vůči jiným heretickým skupinám zastává ekumenickou vstřícnost.[16]

17. prosince 2009 Stanislav Zvolenský jako bratislavský arcibiskup konstatoval exkomunikaci dvou novokněží bratislavské arcidiecéze (Martin Chebek, Stanislav Cigánek), souběžně byli biskupem Róbertem Bezákem exkomunikováni i trnavský kněz Martin Jarabica a jáhen Peter Mazúr. Exkomunikovaní v dopise z 12. prosince 2009 obviňovali některé slovenské, německé, české, indické, ukrajinské, polské a irské biskupy z hereze, navrhovali posmrtnou exkomunikaci Jana Pavla II. a kritizovali některé aktivity katolické církve, označili za herezi používání historicko-kritické metody v teologii a synkretismus s pohanstvím a okultismem a hrozili slovenským biskupům ztrátou posvátné moci, pokud do 25. prosince 2009 nepodepíší jimi sestavený formulář vyznání víry, obsahující například „zřeknutí se ducha historicko-kritické teologie“, „ducha relativismu“ atd. 25. prosince 2009[17] tito kněží zveřejnili dopis, v němž konstatovali, že nikdo z 18 obeslaných biskupů jejich výzvě nevyhověl a tedy je všech těchto 18 biskupů automaticky exkomunikováno.[18][19]

Po vyloučení založili nový řád Společenství sv. Bazila Velikého, který však katolickou církví nebyl uznán.[20][21] Podle spekulací vycházejících z vlastnické historie domu, kde působí (do roku 2004 patřil Delegatuře sv. Prokopa Řádu sv. Bazila Velikého v ČR), by mohli mít vztah k Ukrajinské pravověrné řeckokatolické církvi, kterou založili bývalí členové této delegatury. Členové Společenství tvrdí, že Dohnalovou církví a jejich představou o reformě byli inspirováni, ale nejsou jí podřízeni.[22] .Poslední údaje o "sektě dohnalitů", jak jsou na Ukrajině označováni, Viz www.christnet.cz ze 23.6.2015.