Ukřižovaný Kristus z Chebu

Plně plastická socha z lipového dřeva 77 × 72 × 16 cm, s původní polychromií, na zádech opracovaná, inv. č. 623. Restaurovala M. Černá (1974).[1]

Menší a poněkud zjednodušená socha Ukřižovaného navazuje na obdobná díla Mistra Týnské Kalvárie a Krucifixů z doby kolem roku 1420, dochovaných ve Slezsku[1] Oproti vzorům se chebská socha vyznačuje větší měkkostí plného tvaru a malebně dekorativním podáním některých partií těla.[2] Nižší umělecká kvalita soše ubírá hloubku výrazu, ale zůstala zachována její slohová čistota.[3]

S Krucifixem Mistra Týnské Kalvárie má socha společné některé detaily – hrozen krve prýštící z rány na boku, zdůraznění žil na rukou i nohou, nebo prameny krve stékající pod perizoniem k nohám. Nápadný je rozdíl v celkovém rázu díla, které oproti vzoru postrádá monumentalitu i anatomickou vyváženost. Chebský Kristus se od týnského liší zejména disproporčně velkou a jen mírně skloněnou hlavou a kratším tělem. Zjednodušené schéma perizonia je na pravém boku ukončeno kaskádou vertikálních záhybů. Na zadní straně není zcela řezbářsky dopracována trnová koruna a část vlasů je pouze domalována.[4] Řada boulí, ohraničujících konce žeber, se později opakuje na soše Ukřižovaného z Krupky, který je řazen mezi pozdní díla z okruhu Mistra Týnské Kalvárie.[5]

Neobvyklým drastickým detailem, který vedle shodného typu tváře sochu spojuje se slezským Kristem z kostela Corpus Christi, jsou pootevřená ústa s jazykem mezi zuby. Slezská Ukřižování mají i obdobné uspořádání vlasů do několika volných pramenů a masivní zahrocenou trnovou korunu. Zhrubnutí tvaru umocňuje expresivní působení díla, které chebskou sochu řadí do 20. až 30. let 15. století.[4]

• Jiří Vykoukal (ed.), Umění gotiky na Chebsku, Galerie výtvarného umění v Chebu 2009, ISBN 978-80-85016-92-5
• Jan Chlíbec (ed.), Mistr Týnské kalvárie, Národní galerie v Praze 1990, ISBN 80-7035-010-5
• Jana Ševčíková, Chebská gotická plastika, Galerie výtvarného umění v Chebu 1975