Uherský salám

Uherský salám (maďarsky Téliszalámi – zimní salám) je uzenina pocházející z Maďarska. Má stoletou tradici výroby. Je vyroben z libového vepřového masa maďarských bagounů plemen mangalica s přidáním uzené slaniny. Dnes již je nabíjen výhradně do umělých střev. Tradovalo se, že při jeho výrobě se používá i oslí maso, ve skutečnosti je to však jen legenda. Základním kořením je paprika, dále pak bílý pepř a další.[1] Uherský salám je vyráběn za přístupu studeného vzduchu a velmi pomalu uzen. Během suchého zrání vytvoří speciální ušlechtilé ochranné plísně jeho charakteristický bílý povrch.

Uherský salám

Továrna Pick v maďarském Szegedu je považována za výrobce pravého uherského salámu,[1] podle jejího vlastního vyjádření je jen nejúspěšnějším výrobcem tohoto druhu.[2]

Szegedi téliszalámi (zimní salám ze Szegedu) získal chráněné označení původu Evropské unie (PDO) v roce 2007.[3] V roce 2009 následovalo udělení chráněné zeměpisné označení (PGI) pro Budapesti téliszalámi. Maďarské ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova vydalo mnoho zvláštních předpisů týkajících se výrobků nazvaných „szegedský zimní salám“.[4]

Zajímavosti

Za první čsl. republiky byl uherský salám předmětem přepychové daně; Nejvyšší správní soud se v judikátu z roku 1935 zabýval otázkou, zda se tato daň vztahuje jen na originální uherský salám nebo i jeho tuzemské napodobeniny, a dospěl k závěru, že se vztahuje i na napodobeniny uherského salámu.[5]

V obci Hradešice (okres Klatovy) byla první výroba tohoto salámu v Čechách: jde o bývalý hostinec U Panušků, kde v roce 1880 zavedl hostinský Karel Panuška jako první v Čechách výrobu uherského salámu. Nápis na bývalé výrobně s touto informací byl zničen přemalbou až v devadesátých letech.

Odkazy

Reference
  1. http://cestovani.idnes.cz/madarsky-uherak-salam-salamu-di1-/igsvet.asp?c=2000M084C01B
  2. Pride in our Company. www.pick.hu [online]. [cit. 2016-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-19.
  3. Protected Designation of Origin. ec.europa.eu [online]. [cit. 2016-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-08-04.
  4. Hungarian Ministry of Agriculture. fvm.hu [online]. [cit. 2016-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-01-04.
  5. Rozsudek NSS ze dne 30. 1. 1935, sp. zn. 12507/34, publikovaný pod č. Boh. F 7446/1935.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.