USS Shangri-La (CV-38)

USS Shangri-La (CV-38) byla letadlová loď Námořnictva Spojených států, která působila ve službě v letech 1944–1971. Jednalo se dvacátou postavenou jednotku třídy Essex (desátou ve verzi s dlouhým trupem).

Základní údaje
Typ:	letadlová loď
Třída:	Essex
Zahájení stavby:	15. ledna 1943
Spuštěna na vodu:	24. února 1944
Uvedena do služby:	15. září 1944
Osud:	vyřazena 30. července 1971 sešrotována 1988
Takticko-technická data
Výtlak:	27 208 n (standardní) 34 881 n (plný)
Délka:	270,7 m (celkem)
Šířka:	44,95 m (celkem) 28,3 m (vodoryska)
Ponor:	8,7 m
Pohon:	8× kotel 4× parní turbína 4× šroub 110 MW
Rychlost:	33 uzlů (61 km/h)
Posádka:	3448
Pancíř:	100 mm boky 37 mm paluba 65 mm hangárová paluba
Výzbroj:	12× 127mm kanón(4×2, 4×1) 32× 40mm kanón Bofors 46× 20mm kanón Oerlikon
Letadla:	90–100

Byla pojmenována podle fiktivního místa Šangri-La z románu Ztracený obzor od Jamese Hiltona. Její stavba byla zahájena 15. ledna 1943 v loděnici Norfolk Naval Shipyard v Portsmouthu ve Virginii. K jejímu spuštění na vodu došlo 24. února 1944, do služby byla zařazena 15. září 1944. Od dubna 1945 se účastnila operací závěrečné fáze druhé světové války v Tichém oceánu, kde zůstala i po japonské kapitulaci až do října 1945. V květnu 1946 se podílela na jaderných testech na atolu Bikini uskutečněných v rámci operaci Crossroads. V roce 1947 byla převedena do rezervy. Po reaktivaci v roce 1951 a překlasifikování na útočnou letadlovou loď (CVA-38) byla Shangri-La rozsáhle upravena v rámci modernizačního programu SCB-27C. Znovuzavedení do služby po celkové modernizaci proběhlo 10. ledna 1955. V roce 1969 byla Shangri-La překlasifikována na protiponorkovou letadlovou loď CVS-38. V roce 1971 byla definitivně vyřazena ze služby a převedena do atlantické rezervní flotily, kde zůstala dalších 11 let. V roce 1988 byla sešrotována.[1]