USS Columbia (C-12)

USS Columbia na Kubě roku 1920

Křižník byl postaven loděnicích William Cramp & Sons ve Filadelfii ve státě Pensylvánie. Do operační služby vstoupil v dubnu 1894.[2]

USS Columbia a obrněný křižník USS Maine před španělsko-americkou válkou

Hlavní výzbroj Columbie tvořil jeden 203mm kanón na zádi a dva 152mm kanóny umístěné vedle sebe na přídi před nástavbou. Doplňovalo je osm 100mm kanónů, dvanáct 57mm kanónů a dva 37mm kanóny. Loď rovněž nesla čtyři 356mm torpédomety. Pancéřovou ochranu tvořila pancéřová paluba silná 101 mm. Pohonný systém tvořily tři parní stroje. Lodní šrouby byly tři.[3] Dosahoval nejvyšší rychlosti 22,8 uzlu.[4]

V letech 1894–1897 křižník sloužil v Atlantiku a Karibiku. Pouze v polovině roku 1895 odplul do Evropy, aby se zúčastnil slavnostního otevření německého Průplavu císaře Viléma. V letech 1897–1898 byla Columbia v rezervě, byla ale reaktivována, aby se mohla zapojit do španělsko-americké války.[2] Ve válce nebyla příliš aktivní, například se podílela na obsazení Portorika.[4] Po skončení války byla Columbia opět převedena do rezervy, v letech 1902–1907 však byla opět aktivována. Poté byla osm let opět v rezervě, aby byla roku 1915 reaktivována jako vlajková loď amerických ponorek v Atlantiku. V letech 1917–1918 loď eskortovala atlantické konvoje a tím přispěla v americké účasti na operacích první světové války. V červenci roku 1920 byla loď přejmenována na Old Columbia (CA-16). V roce 1921 byla definitivně vyřazena ze služby a v následujícím roce sešrotována.[2]