USS Bainbridge (CGN-25)

Typ:	křižník
Třída:	třída Leahy
Jméno podle:	William Bainbridge
Objednána:	1. září 1958
Zahájení stavby:	15. května 1959
Spuštěna na vodu:	15. dubna 1961
Uvedena do služby:	6. října 1962
Osud:	vyřazena 1996, recyklován a sešrotován 1999
Předchůdce:	třída Leahy
Následovník:	třída Belknap
Takticko-technická data
Výtlak:	7250 t (standardní); 7982 t (plný)
Délka:	172,3 m
Šířka:	17 m
Ponor:
Pohon:	2× jaderný reaktor; 2× turbína
Rychlost:	30+ uzlů
Posádka:	459
Výzbroj:	(po dokončení):; 4× Terrier (2×2); ASROC (8hl.); 4× 76mm kanón (2×2); 6× 324mm torpédomet (2×3)

USS Bainbridge (CGN-25) byl raketový křižník námořnictva Spojených států amerických s jaderným pohonem, odvozený od konvenční třídy Leahy. Byl třetí postavenou hladinovou lodí amerického námořnictva s jaderným pohonem. Předcházely mu křižníky USS Long Beach (CGN-9) a letadlová loď USS Enterprise (CVN-65). Postaven byl v letech 1959–1961 a americké námořnictvo ho provozovalo až do roku 1996. Původně byl klasifikován jako vůdčí loď torpédoborců a teprve roku 1975 se jeho označení změnilo na raketový křižník (CGN).[1]

Stavba

USS Bainbridge (DLGN-25) proplouvá Suezským průplavem

Stavba lodi byla objednána 1. září 1958. Kýl byl založen 15. května 1959 v loděnici Bethlehem Steel v Quincy ve státě Massachusetts. Na vodu byla loď spuštěna 15. dubna 1961 a 6. října 1962 byla přijata do operační služby.[2]

Konstrukce

USS Bainbridge (DLGN-25) vypouští protilodnéí střelu Harpoon

Konstrukce lodi byla založena na výrazně upraveném projektu křižníků předcházející třídy Leahy. Trup byl z oceli, nástavby z hliníku. Základem výzbroje lodi byla dvě dvojitá odpalovací zařízení protiletadlových řízených střel Terrier. Jedno bylo na přídi a druhé na zádi, přičemž pro každé byla nesena zásoba 40 střel. Protiponorkovou výzbroj tvořilo osminásobné odpalovací zařízení raketových torpéd ASROC na přídi a dva tříhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety po stranách nástavby. Hlavňová výzbroj byla slabá — čtyři 76mm kanóny v dvouhlavňových postaveních.

Pohonný systém tvořily dva reaktory D2G firmy General Electric a dvě turbíny stejného výrobce. Lodní šrouby byly dva. Nejvyšší rychlost dosahovala 30 uzlů.[1]

Modernizace

Během služby byl křižník dvakrát modernizován — v letech 1974–1977 a 1983–1985. Výzbroj byla rozšířena o dva čtyřnásobné kontejnery protilodních střel Boeing Harpoon, čtyři 12,7mm kulomety a dva systémy blízké obrany Phalanx CIWS. Protiletadlové střely byly novějšího typu Standard ER (zásoba střel zůstala stejná). Naopak 76mm kanóny byly odstraněny.[1]

Operační nasazení

Operace Sea Orbit — zleva USS Bainbridge (DLGN-25), USS Long Beach (CGN-9) a USS Enterprise (CVAN-65)

V červenci 1964 vytvořily Bainbridge, Long Beach a Enterprise svaz Task Force 1, který v následujících dvou měsících provedl operaci Sea Orbit — obeplutí zeměkoule bez doplňování paliva. Křižník byl rovněž nasazen ve vietnamské válce.

Reference

PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 50. (česky)
BAINBRIDGE (CGN 25) (ex-DLGN 25) [online]. Naval Vessel REgister, rev. 2008-05-09 [cit. 2010-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-14. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu USS Bainbridge na Wikimedia Commons
(anglicky) Profil třídy Bainbridge na webu Globalsecurity.org

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[lode5:50-1] PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 50. (česky)

[register-2] BAINBRIDGE (CGN 25) (ex-DLGN 25) [online]. Naval Vessel REgister, rev. 2008-05-09 [cit. 2010-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-14. (anglicky)