Užovkovití

Čeleď užovkovití (Colubridae) je velmi početná a úspěšná skupina hlavně malých či středně velkých hadů. Z celkového počtu 2 700 druhů hadů se jenom počet druhů užovkovitých hadů blíží číslu 2 000. Většinou se jedná o nejedovaté hady. Jedovatí jsou jen ti z podčeledi bojg a vodnářek.

Užovkovití
Užovka obojková (Natrix natrix)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Reptilia)
Řádšupinatí (Squamata)
Podřádhadi (Serpentes)
Čeleďužovkovití (Colubridae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čeleď byla v minulosti někdy označována jako „odpadkový koš taxonů“, neboť se sem řadí hadi, s nimiž si systematika neví příliš rady.[1]

Novější výzkum v oblasti molekulární fylogenetiky stabilizoval klasifikaci čeledi užovkovitých, která je v současnosti definována jako monofyletický klad,[2][3][4][5] k vyřešení všech vztahů uvnitř této skupiny však bude nezbytný další výzkum. Ke květnu 2018 je uznáno osm podčeledí.[6]

Aktuální podčeledi
  • Sibynophiinae
  • Natricinae
  • Pseudoxenodontinae
  • Dipsadinae
  • Grayiinae
  • Calamarinae
  • Ahaetuliinae
  • Colubrinae

Kromě toho je do čeledi řazeno několik druhů incertae sedis.

Dřívější podčeledi

V minulosti byly do čeledi užovkovitých řazeny další podčeledi, které jsou v současnoti přiřazeny buď do jiných podčeledí, nebo jiných čeledí, například:

  • Xenoderminae
  • Xenodontinae – užovky bahenní
  • Lycodontinae
  • Pareinae
  • Dasypeltinae
  • Elachistodontinae
  • Homalopsinae – vodnářky
  • Aparallactinae
  • Boiginae – bojgy

Rozšíření

Užovkovití jsou kromě Antarktidy a několika ostrovů v Oceánii zastoupeni po celém světě a všude jsou dominantní skupinou hadů.

Popis

Na těle užovek nejsou patrné zbytky končetin. Jejich hlavu pokrývají obyčejně velké, symetricky rozložené štítky, u některých druhů vybíhající ve výrůstky různého tvaru. Jsou to hadi denní i noční, obývající nejrůznější biotopy, najdeme mezi nimi druhy výhradně vodní, žijící na zemi i pod zemí, ale i hady šplhající v keřích či stromech. Všechny užovky však mají podobnou stavbu kostry, vyvinutou pouze jednu (pravou) plíci a další společné znaky.

Rozmnožování

Užovky jsou jak vejcorodí (oviparní), tak i vejcoživorodí (ovoviviparní). Některé druhy chrání svá vejce podobně jako krajty, většina však klade vejce na vlhká, vyhřátá místa a o snůšku se již dále nestará.

Jedovatost

Jedná se většinou o hady nejedovaté, anebo od nich lidem nehrozí žádné nebezpečí, mnohé druhy však mají v zadní části tlamy vyvinutou tzv. Duvernoyovu žlázu, která vypouští do ústní dutiny jed. Ten má zřejmě ochromující vliv na kořist při jejím polykání. Účinky tohoto jedu na lidský organismus jsou velice málo prozkoumány, proto je třeba předcházet pokousání při manipulaci s méně běžnými a netypickými druhy užovek – například zástupci rodů Amphiesma, Coluber, Coronella, Drymarchon, Nerodia, Ptyas, Thamnophis, Xenochrophis, nebo Zaocys. Některé druhy užovek zuby nemají, jiné jen malý počet. Hadi z podčeledi bojgy (Boiginae) a vodnářky (Homalopsinae) mají v zadní části tlamy rýhované jedové zuby, jsou to tedy hadi jedovatí. Při obranném kousnutí však těmito zuby většinou nezasáhnou, navíc jed většiny druhů je poměrně slabý. Mísí se se slinami, a tak se ho do rány dostane většinou docela málo. Jed užovek působí především na nervovou soustavu.

Chov v zajetí

Užovkovití hadi jsou velice oblíbeni a v teráriích hojně rozšířeni – také díky snadnému chovu, atraktivnímu zbarvení a cenové dostupnosti mnohých druhů.

Reference
  1. WEINSTEIN, Scott A.; WARRELL, David A.; WHITE, Julian. “Venomous Bites from Non-Venomous Snakes: A Critical Analysis of Risk and Management of “Colubrid Snake Bites. [s.l.]: Elsevier 365 s. Dostupné online. ISBN 9780123877550. (anglicky) Google-Books-ID: lB3FxFG5wrQC.
  2. PYRON, R. A.; BURBRINK, F.; WIENS, J. J. A phylogeny and revised classification of Squamata, including 4161 species of lizards and snakes. BMC Evolutionary Biology. 2013, s. 93. DOI 10.1186/1471-2148-13-93. PMID 23627680. (anglicky)
  3. FIGUEROA, A.; MCKELVY, A. D.; GRISMER, L. L.; BELL, C. D.; LAILVAUX, S. P. A species-level phylogeny of extant snakes with description of a new colubrid subfamily and genus. PLOS ONE. 2016, s. e0161070. DOI 10.1371/journal.pone.0161070. PMID 27603205. Bibcode 2016PLoSO..1161070F. (anglicky)
  4. PYRON, R. A.; BURBRINK, F. T.; COLLI, G. R.; DE OCA, A. N. M.; VITT, L. J.; KUCZYNSKI, C. A.; WIENS, J. J. The phylogeny of advanced snakes (Colubroidea), with discovery of a new subfamily and comparison of support methods for likelihood trees. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2011, s. 329–342. Dostupné online. DOI 10.1016/j.ympev.2010.11.006. PMID 21074626. (anglicky)
  5. ZHENG, Y; WIENS, JJ. Combining phylogenomic and supermatrix approaches, and a time-calibrated phylogeny for squamate reptiles (lizards and snakes) based on 52 genes and 4162 species. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2016, s. 537–547. Dostupné online. DOI 10.1016/j.ympev.2015.10.009. PMID 26475614. (anglicky)
  6. UETZ, Peter. Colubridae at The Reptile Database [online]. EMBL [cit. 2018-05-13]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
Tento článek obsahuje text (GFDL licence) ze stránek Richarda Horčice o hadech.


This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.