Tylenol

Tylenol je severoamerická značka léků pro zmírnění bolesti, snížení horečky a zmírnění příznaků alergie, nachlazení, kašle a chřipky. Hlavní účinnou látkou je acetaminofen (generický název v USA) čili paracetamol (INN). Na trh je uváděn jako analgetikum a antipyretikum. Stejně jako slovo "paracetamol", pochází i název tohoto léku z chemické sloučeniny, N-acetyl-para-aminofenol (APAP). Značku uvedla firma McNeil Consumer Healthcare v roce 1955.[1] V roce 1959 tuto firmu koupil Johnson & Johnson.

Tylenol PM (vlevo) a Tylenol (vpravo)

Historie

Aktivní látka Tylenolu, acetaminofen (v Evropě známý spíše jako paracetamol), byla poprvé použita v medicíně v roce 1894. Paracetamol získal široké využití po roce 1948, kdy vědci dospěli k závěru, že další oblíbený lék, acetanilid, je toxický a že stejný léčebný efekt by mohl bezpečněji dosáhnout paracetamol, který již byl známý jako metabolit acetanilidu. Americký gastoenterolog James Roth obhajoval paracetamol jako bezpečnější alternativu kyseliny acetylsalicylové, u které byly prokázány některé negativní účinky. Roth byl také hlavním poradcem McNeil Laboratories. V roce 1953 představily McNeil Laboratories spolu s butabarbitalem sodným (sedativem), také Algoson, přípravek s obsahem paracetamolu.

Stažení Tylenolu z trhu

Na podzim roku 1982 zemřelo v Chicagu několik lidí po požití Tylenolu. Zjistilo se, že kapsle byly otráveny kyanidem. Johnson & Johnson vydal příslušná varování a lék stáhl z trhu. Reputaci značky se podařilo brzy obnovit. Případ je dáván za příklad kvalitního krizového řízení. Případ však nebyl spolehlivě objasněn.[2]

Dne 15. ledna 2010, Johnson & Johnson oznámil stažení několika set šarží populární léčiv, včetně Benadrylu, Motrinu, Rolaids, prášků na spaní Simply Sleep, St. Joseph Aspirin a Tylenol.[3] Důvodem byly stížnosti na zápach připomínající plíseň. Příčinou byla kontaminace obalů 2,4,6-tribromanisolem, metabolitem fungicidu 2,4,6-tribromfenolu používaného k ošetření dřevěných palet, na nichž byla balení léků přepravována.[4] Plné zdravotní účinky 2,4,6-tribromanisolu nejsou známy. Stažení přišlo 20 měsíců poté McNeil začala dostávat stížnosti zákazníků na plesnivý zápach z lahví s tabletkami Tylenolu.

Vedlejší účinky

Paracetamol způsobuje třikrát více případů jaterního selhání než většina ostatních léků,[5] a je nejčastější příčinou akutního selhání jater, ve Spojených státech je to 39 % případů.[6]

Výrobku Tylenolu

Pod značkou Tylenol se prodávají výrobky k úlevě od bolesti, proti alergii, léky při nachlazení a léky proti chřipkovým příznakům. Léky proti alergii a nachlazení, také obsahují dextrometorfan, antihistaminika a expektorancia. Silnější léky proti bolesti obsahují kodein: Tylenol 1 (v Kanadě k dispozici bez lékařského předpisu) obsahuje 325 mg paracetamolu, 15 mg kofeinu a 8 mg kodeinu; Tylenol 2 obsahuje 300 mg paracetamolu a 15 mg kodeinu, Tylenol 3 300 mg/30 mg a Tylenol 4 300 mg/60 mg. Paracetamol je také v jiných omamných látkách, jako je Percocet, který obsahuje oxykodon.

Tylenol PM

Tylenol PM je ochranná známka pro směs paracetamolu (acetaminofenu), a difenhydraminu, distribuovaných společností Johnson & Johnson. Ty jsou prodávány jako kombinované analgetické a sedativní léky; uváděny jako nenávykové. Difenhydramin je anticholinergní a používá se jako aktivní složka v Benadrylu, pro jeho antihistaminické vlastnosti, a také v Benylinu, který se používá proti kašli a nachlazení.

Odkazy

Externí odkazy

Související články

Reference
  1. Euromonitor International. Acetaminophen benefits from concerns surrounding safety of analgesics
  2. LATSON, Jennifer. How Poisoned Tylenol Became a Crisis-Management Teaching Model. Time [online]. 2014-09-29 [cit. 2020-06-21]. Dostupné online. (anglicky)
  3. In Recall, a Role Model Stumbles, Natasha Singer, New York Times, 17 January 2010.
  4. Tylenol recall expands, WebMD, accessed 1-17-2010.
  5. Warnings Sought for Popular Painkiller by Sheryl Gay Stolberg, New York Times, Published: September 20, 2002
  6. Awareness: Too Much Acetaminophen? Few Seem to Know, By Nicholas Bakalar, New York Times, February 27, 2007

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.