Turbookružní křižovatka

Turbookružní křižovatka (TOK, nazývaná také spirálová či spirálovitá) je zvláštním typem okružní křižovatky (kruhového objezdu) – jedná se o takovou okružní křižovatku, která má 2 nebo více jízdních pruhů a jízdní pruhy na okružním pásu jsou uspořádány spirálovitě.[1] Tím je vyloučen výskyt průpletových úseků, což zlepšuje bezpečnost, kapacitu a plynulost provozu na takové okružní křižovatce.[2] Křižovatka je osazena dopravním značením usměrňujícím provoz na křižovatce a může být vybavena i fyzickými bariérami (např. obrubníky) oddělujícími jednotlivé jízdní pruhy.[2][1]

Schéma dopravního uspořádání na turbookružní křižovatce (typ „vejce“)
Dopravní značka upozorňující řidiče na turbookružní křižovatku
Příklad turbookružní křižovatky z Německa

Typy

Mezi podtypy TOK patří:[1]

  • základní TOK
  • typ „vejce“ (pro jeden přímý dopravně významný směr)
  • typ „koleno“ (pro jeden lomený dopravně významný směr)
  • spirálovitá TOK (dva významně zatížené směry)
  • rotorová TOK (velké dopravní zatížení – 3 okružní jízdní pruhy)
  • typ „propnuté koleno“ – T křižovatka s větší intenzitou provozu v přímém směru
  • typ „hvězda“ – T křižovatka s rovnoměrnou intenzitou provozu ve všech 3 směrech

Rozšíření

Značka před TOK v Brně

První experimenty s turbookružními křižovatkami se objevily v 80. letech ve Spojeném království, odtud se rozšířily zejména do Německa, Nizozemska a Belgie; dále však i do Česka, Polska, Španělska, Slovinska či Maďarska.

V Česku se turbookružní křižovatky nacházejí mj. v Brně, Českých Budějovicích, Olomouci, Prostějově či Valašském Meziříčí – celkem se jedná asi o 10 realizací.[2][3] Ředitelství silnic a dálnic však plánuje výstavbu dalších v rámci plánovaných projektů.

TOK se navrhují zejména na dopravně významných komunikacích, případně u prstencovitých dálničních mimoúrovňových křižovatek.[1]

Provoz

TOK vyžaduje od řidičů, aby byli rozhodnuti, kam na křižovatce pojedou a podle toho se zařadili do příslušných jízdních pruhů. To vyžaduje i dobrou navigaci na dopravním značení před křižovatkou. TOK většinou neumožňují po křižovatce „kroužit“, některé neumožňují ani jet zpátky stejným směrem.

Rizika pro cyklisty

Turbookružní křižovatky s dvěma a více pruhy v každém proudu mohou zvýšit riziko konfliktů mezi automobily a cyklisty – není-li cykloinfrastruktura vedena separátně – mimo jízdní pruhy.[4]

Odkazy

Reference

  1. http://www.apko.cz/public/downloaditem/Metodika%20pro%20navrhov%C3%A1n%C3%AD%20turbo-okru%C5%BEn%C3%ADch%20k%C5%99i%C5%BEovatek.pdf
  2. http://old.silnice-zeleznice.cz/clanek/turbo-okruzni-krizovatky-v-ceske-republice
  3. https://www.valasskemezirici.cz/krizovatka-ve-valasskem-mezirici-ma-nove-dopravni-znaceni/d-35020
  4. CAMPISI, Tiziana; TIBLJAŠ, Aleksandra Deluka-; TESORIERE, Giovanni. Cycling traffic at turbo roundabouts: some considerations related to cyclist mobility and safety. Transportation Research Procedia. 2020-01-01, roč. 45, čís. Transport Infrastructure and systems in a changing world. Towards a more sustainable, reliable and smarter mobility.TIS Roma 2019 Conference Proceedings, s. 627–634. Dostupné online [cit. 2020-12-01]. ISSN 2352-1465. DOI 10.1016/j.trpro.2020.03.048. (anglicky)

Literatura

  • ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na pozemních komunikacích

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.