Tschlin

Vesnice je osídlena nejméně od 10. století. V roce 1499 tyrolská vojska postoupila k Tschlinu, ale místní hrdina Duonna Lupa je přesvědčil k ústupu, protože tvrdil, že vojska konfederace postupují proti nim. V letech 1621/22, během třicetileté války, byla vesnice těžce poškozena rakouskými vojsky. V roce 1854 se Tschlin stal samostatnou obcí. O dva roky později jej zasáhl rozsáhlý požár, při kterém téměř celá obec lehla popelem.

Hora Novella a pravý okraj údolí, kde se nachází obec Samnaun, celkem 18 km² dnešního území Tschlinu a Valsotu, jsou sporným územím od počátku novověku. V roce 1868 se sporná oblast stala na základě státní smlouvy mezi Rakouskem a Švýcarskem definitivně součástí Švýcarska.

Tschlin leží na levé straně údolí řeky Inn na samotném konci dolního Engadinu. K obci Tschlin patří také osada Martina se samotou Vinadi a osada Strada se samotami Chaflur a Sclamischot.

Do katastru obce patří také údolí Val Sampuoir.

Typická místní architektura

Obyvatelé vesnice mluví převážně jazykem Vallader, což je dolnoengadinský dialekt rétorománštiny. Mezi lety 1880–1980 se i díky značné odlehlosti obce a navzdory německy mluvící menšině počet mluvčích tohoto jazyka příliš nezměnil: v roce 1880 uvedlo rétorománštinu jako svůj mateřský jazyk 87 %, v roce 1910 81 %, v roce 1941 83 % a v roce 1970 83 %. Při sčítání roku 2000 ještě 85 % místních obyvatel uvedlo, že rétorománštině rozumí. Ta je tak stále jediným úředním jazykem obce i místní školy. Vývoj v posledních desetiletích ukazuje následující tabulka:

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tschlin na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tschlin na Wikimedia Commons
• (německy) – oficiální stránky