Tschlin
Tschlin je bývalá samostatná obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Engiadina Bassa/Val Müstair, dnes součást obce Valsot. Nachází se v údolí Engadin, asi 60 kilometrů severovýchodně od Svatého Mořice a 45 kilometrů východně od Davosu v nadmořské výšce 1 553 metrů. Má zhruba 400 obyvatel.
Tschlin | |
---|---|
Pohled na obec | |
znak | |
Poloha | |
Souřadnice | 46°52′12″ s. š., 10°25′34″ v. d. |
Nadmořská výška | 1553 m n. m. |
Stát | Švýcarsko |
Kanton | Graubünden |
Okres | Engiadina Bassa/Val Müstair |
Obec | Valsot |
Tschlin | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 74,93 km² |
Počet obyvatel | 429 (31.12.2020) |
Hustota zalidnění | 5,7 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 7559 |
Označení vozidel | GR |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Vesnice je osídlena nejméně od 10. století. V roce 1499 tyrolská vojska postoupila k Tschlinu, ale místní hrdina Duonna Lupa je přesvědčil k ústupu, protože tvrdil, že vojska konfederace postupují proti nim. V letech 1621/22, během třicetileté války, byla vesnice těžce poškozena rakouskými vojsky. V roce 1854 se Tschlin stal samostatnou obcí. O dva roky později jej zasáhl rozsáhlý požár, při kterém téměř celá obec lehla popelem.
Hora Novella a pravý okraj údolí, kde se nachází obec Samnaun, celkem 18 km2 dnešního území Tschlinu a Valsotu, jsou sporným územím od počátku novověku. V roce 1868 se sporná oblast stala na základě státní smlouvy mezi Rakouskem a Švýcarskem definitivně součástí Švýcarska.
Geografie
Tschlin leží na levé straně údolí řeky Inn na samotném konci dolního Engadinu. K obci Tschlin patří také osada Martina se samotou Vinadi a osada Strada se samotami Chaflur a Sclamischot.
Do katastru obce patří také údolí Val Sampuoir.
Obyvatelstvo a jazyky
Vývoj počtu obyvatel | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1835 | 1850 | 1900 | 1930 | 1950 | 2000 | 2012 |
Počet obyvatel | 665 | 571 | 553 | 648 | 590 | 392 | 429 |
Obyvatelé vesnice mluví převážně jazykem Vallader, což je dolnoengadinský dialekt rétorománštiny. Mezi lety 1880–1980 se i díky značné odlehlosti obce a navzdory německy mluvící menšině počet mluvčích tohoto jazyka příliš nezměnil: v roce 1880 uvedlo rétorománštinu jako svůj mateřský jazyk 87 %, v roce 1910 81 %, v roce 1941 83 % a v roce 1970 83 %. Při sčítání roku 2000 ještě 85 % místních obyvatel uvedlo, že rétorománštině rozumí. Ta je tak stále jediným úředním jazykem obce i místní školy. Vývoj v posledních desetiletích ukazuje následující tabulka:
Jazyky v Tschlinu | |||||||||
Jazyk | Sčítání lidu 1980 | Sčítání lidu 1990 | Sčítání lidu 2000 | ||||||
Počet | Podíl | Počet | Podíl | Počet | Podíl | ||||
Němčina | 64 | 14,85 % | 130 | 25,24 % | 100 | 25,51 % | |||
Rétorománština | 362 | 83,99 % | 313 | 60,78 % | 280 | 71,43 % | |||
Italština | 4 | 0,93 % | 33 | 6,41 % | 3 | 0,77 % | |||
Počet obyvatel | 431 | 100 % | 515 | 100 % | 392 | 100 % |
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tschlin na německé Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tschlin na Wikimedia Commons
- (německy) – oficiální stránky