Tschappina

Tschappina (rétorománsky Tschupegna) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Viamala. Nachází se na náhorní planině nad údolím Zadního Rýna, asi 22 kilometrů jihozápadně od kantonálního hlavního města Churu, v nadmořské výšce 1 500 metrů. Má okolo 130 obyvatel.

Tschappina
Tschappina

znak
Poloha
Souřadnice46°41′0″ s. š., 9°23′0″ v. d.
Nadmořská výška1500 m n. m.
StátŠvýcarsko Švýcarsko
KantonGraubünden
OkresViamala
Tschappina
Tschappina, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha24,67 km²
Počet obyvatel134 (31.12.2020)
Hustota zalidnění5,4 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.tschappina.ch
PSČ7428
Označení vozidelGR
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie
Historické vyobrazení obce (1857)

Tschappina leží na úpatí hory Piz Beverin a je výchozím bodem stezky pro mezky přes Glaspass do údolí Safiental. Tschappina je značně roztroušená obec. Dělí se na místní části Untertschappina (1 400 m n. m.), Obertschappina (1 580 m n. m.) a tři osady Obergmeind (1 810 m n. m.), Ausserglas (1 846 m n. m.) a Innerglas (1 820 m n. m.). V Obergmeindu se nachází malý, před lavinami chráněný lyžařský areál se třemi vleky. V létě je možné se z Tschappiny vydat na četné pěší túry a horské túry. Jižně nad obcí leží opuštěná osada Masügg.

Tschappina je jednou z jedenácti obcí Naturparku Beverin.

Historie

Obec je poprvé zmiňována roku 1396 ve slovním spojení in Schipinen.[1] Ve 14. století osídlili tuto oblast německy mluvící Walserové, pravděpodobně z podnětu pánů z Rhäzünsu. Oblast předtím hojně využívali pouze Římané z Heinzenbergu, především ze Safienu, což vedlo k četným hraničním sporům s níže položenými obcemi. V roce 1512 se jako významný vlastník půdy objevuje klášter Cazis. Církevně patřila obec od roku 1505 k Porteinu. V roce 1459 je zmiňována kaple svatého Jodera (Theodora). Reformace byla zavedena po roce 1525, od první poloviny 16. století byla Tschappina samostatnou farností. Poslední biskupská práva byla vykoupena v roce 1709. Úzký kontakt s údolím Safiental byl zajištěn přes průsmyk Glaspass.

V důsledku silné eroze v oblasti říčky Nolla bylo opuštěno mnoho zemědělských usedlostí. Silnice do Thusis byla postavena v letech 1900–01. Ještě v roce 2005 poskytoval primární sektor 76 % pracovních míst (chov dobytka); od roku 1958 poskytují v zimě další příjmy tři lyžařské vleky.[1]

Obyvatelstvo
Reformovaný kostel v Tschappině
Vývoj počtu obyvatel[1]
Rok180318501900195019801990200020052010201220142020
Počet obyvatel330251209209156140151160141137128134

Vzhledem k odlehlosti a špatnému dopravnímu spojení počet obyvatel obce v průběhu 20. století postupně klesl na zhruba sto. Díky přistěhovalectví z měst po roce 2000 však opět mírně roste.

Jazyky

Původně mluvili všichni obyvatelé oblasti jazykem Sutselvisch, místním dialektem rétorománštiny. Obec však patří již od pozdního středověku k německy mluvícím obcím kantonu Graubünden. To také potvrzuje následující tabulka:

Jazyky v Tschappině
JazykSčítání lidu 1980Sčítání lidu 1990Sčítání lidu 2000
PočetPodílPočetPodílPočetPodíl
Němčina15196,79 %13898,57 %14898,01 %
Rétorománština31,92 %21,43 %21,32 %
Počet obyvatel156100 %140100 %151100 %

Doprava

Jediné dopravní spojení do obce představuje okresní silnice, vedoucí z Thusis přes Masein, Flerden a Urmein do Tschappiny, kde končí.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tschappina na německé Wikipedii.

  1. Tschappina. In: SIMONETT, Jürg. Historisches Lexikon der Schweiz. [s.l.]: [s.n.], 2014. Dostupné online. (německy)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.