Tschappina
Tschappina (rétorománsky Tschupegna) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Viamala. Nachází se na náhorní planině nad údolím Zadního Rýna, asi 22 kilometrů jihozápadně od kantonálního hlavního města Churu, v nadmořské výšce 1 500 metrů. Má okolo 130 obyvatel.
Tschappina | |
---|---|
Tschappina | |
znak | |
Poloha | |
Souřadnice | 46°41′0″ s. š., 9°23′0″ v. d. |
Nadmořská výška | 1500 m n. m. |
Stát | Švýcarsko |
Kanton | Graubünden |
Okres | Viamala |
Tschappina | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 24,67 km² |
Počet obyvatel | 134 (31.12.2020) |
Hustota zalidnění | 5,4 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 7428 |
Označení vozidel | GR |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Geografie
Tschappina leží na úpatí hory Piz Beverin a je výchozím bodem stezky pro mezky přes Glaspass do údolí Safiental. Tschappina je značně roztroušená obec. Dělí se na místní části Untertschappina (1 400 m n. m.), Obertschappina (1 580 m n. m.) a tři osady Obergmeind (1 810 m n. m.), Ausserglas (1 846 m n. m.) a Innerglas (1 820 m n. m.). V Obergmeindu se nachází malý, před lavinami chráněný lyžařský areál se třemi vleky. V létě je možné se z Tschappiny vydat na četné pěší túry a horské túry. Jižně nad obcí leží opuštěná osada Masügg.
Tschappina je jednou z jedenácti obcí Naturparku Beverin.
Historie
Obec je poprvé zmiňována roku 1396 ve slovním spojení in Schipinen.[1] Ve 14. století osídlili tuto oblast německy mluvící Walserové, pravděpodobně z podnětu pánů z Rhäzünsu. Oblast předtím hojně využívali pouze Římané z Heinzenbergu, především ze Safienu, což vedlo k četným hraničním sporům s níže položenými obcemi. V roce 1512 se jako významný vlastník půdy objevuje klášter Cazis. Církevně patřila obec od roku 1505 k Porteinu. V roce 1459 je zmiňována kaple svatého Jodera (Theodora). Reformace byla zavedena po roce 1525, od první poloviny 16. století byla Tschappina samostatnou farností. Poslední biskupská práva byla vykoupena v roce 1709. Úzký kontakt s údolím Safiental byl zajištěn přes průsmyk Glaspass.
V důsledku silné eroze v oblasti říčky Nolla bylo opuštěno mnoho zemědělských usedlostí. Silnice do Thusis byla postavena v letech 1900–01. Ještě v roce 2005 poskytoval primární sektor 76 % pracovních míst (chov dobytka); od roku 1958 poskytují v zimě další příjmy tři lyžařské vleky.[1]
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel[1] | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1803 | 1850 | 1900 | 1950 | 1980 | 1990 | 2000 | 2005 | 2010 | 2012 | 2014 | 2020 | |
Počet obyvatel | 330 | 251 | 209 | 209 | 156 | 140 | 151 | 160 | 141 | 137 | 128 | 134 |
Vzhledem k odlehlosti a špatnému dopravnímu spojení počet obyvatel obce v průběhu 20. století postupně klesl na zhruba sto. Díky přistěhovalectví z měst po roce 2000 však opět mírně roste.
Jazyky
Původně mluvili všichni obyvatelé oblasti jazykem Sutselvisch, místním dialektem rétorománštiny. Obec však patří již od pozdního středověku k německy mluvícím obcím kantonu Graubünden. To také potvrzuje následující tabulka:
Jazyky v Tschappině | |||||||||
Jazyk | Sčítání lidu 1980 | Sčítání lidu 1990 | Sčítání lidu 2000 | ||||||
Počet | Podíl | Počet | Podíl | Počet | Podíl | ||||
Němčina | 151 | 96,79 % | 138 | 98,57 % | 148 | 98,01 % | |||
Rétorománština | 3 | 1,92 % | 2 | 1,43 % | 2 | 1,32 % | |||
Počet obyvatel | 156 | 100 % | 140 | 100 % | 151 | 100 % |
Doprava
Jediné dopravní spojení do obce představuje okresní silnice, vedoucí z Thusis přes Masein, Flerden a Urmein do Tschappiny, kde končí.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tschappina na německé Wikipedii.
- Tschappina. In: SIMONETT, Jürg. Historisches Lexikon der Schweiz. [s.l.]: [s.n.], 2014. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tschappina na Wikimedia Commons
- (německy) – oficiální stránky