Tsakonština
Tsakonština či cakonština (τσακώνικα tsakónika či α τσακώνικα γρούσσα a tsakónika ɣrússa) je řecký jazyk patřící mezi dórské jazyky, často je považován pouze za nářečí novořečtiny.
| Tsakonština | |
|---|---|
| Rozšíření | Řecko (Peloponés) |
| Počet mluvčích | několik stovek |
| Klasifikace | Indoevropské jazyky |
| Písmo | Alfabeta |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | není úředním |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 | není |
| ISO 639-3 | tsd |
| Ethnologue | tsd |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mluví se jím v oblasti Peloponésu. Vychází ze starověkého dórského nářečí, je to jediný řecký jazyk, vycházející přímo se starořečtiny, ne z helénistického koiné (i když některé prvky má i z něj). Tsakonština spolu s krétskou řečtinou jsou jediná dvě řecká nářečí mateřského Řecka. V tsakonštině na rozdíl od moderní řečtiny proběhla rozsáhlá palatalizace. Tsakonština se v oblasti peloponéské Arkádie používá i pro označení státních nápisů.
Tsakonština je kriticky ohroženým jazykem, má již jen několik stovek převážně starých mluvčích. Je vzájemně nesrozumitelná s moderní řečtinou.
Příklady
Číslovky
| Tsakonsky | Transliterace | Česky |
| ένα | éna | jeden |
| δύου | dúou | dva |
| τσ̌ία | tšía | tři |
| τέσσερα | téssera | čtyři |
| πέντε | pénte | pět |
| έξε | éxe | šest |
| εφτά | ephtá | sedm |
| οχτώ | okhtṓ | osm |
| εννία | ennía | devět |
| δέκα | déka | deset |
Příklady z lexika
| čeština | tsakonština | přepis | moderní řečtina | přepis |
|---|---|---|---|---|
| jazyk | γρωύσσα | grusa | γλώσσα | glossa |
| noc | νιούτα | niuta | νιχτα | nichta |
| nic | τσίπτα | tsipta | τίποτα | tipota |
| náš, naše | ναμ | nam | μας | mas |
| když | ούτε | ute | óταν | otan |
| a | τσαι | če | και | ke |
| otec | μπαμπά | bamba | πατέρας | pateras |
Galerie
Mapa Peloponésu s tsakonským nářečím modře
Tabule s nápisem v tsakonštině a moderní řečtině
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cakončina na slovenské Wikipedii.
