Trumpova cla

Otevření nového vyjednávání ohledně amerických obchodní dohod bylo jedním z klíčových témat Trumpovy prezidentské kampaně. Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA) označil dokonce za „nejhorší dohodu v dějinách USA“[6]. Podobně se vyjadřoval i o Transpacifickém partnerství, které považoval za „katastrofu"[7] a 23. ledna 2017, pouhé tři dny po Trumpově inauguraci, Spojené státy od dohody odstoupily.

1. března 2018 oznámil Trump svůj úmysl uvalit 25% cla na ocel a 10% cla na hliník dovážený do Spojených států, údajně za účelem zajištění národní bezpečnosti.[8] V tweetu zveřejněném následující den Trump uvedl, že "obchodní války jsou jednoduché a je lehké v nich zvítězit."[9] 8. března podepsal nařízení k uvalení těchto cel, který měl vejít v platnost za patnáct dní. Dovoz z Evropské unie, Kanady, Mexika, Austrálie, Argentiny, Brazílie a Jižní Koreje dostal výjimku, nicméně od 31. května 2018 začala cla platit i pro Kanadu, Mexiko a EU[10].

22. března 2018 vydal prezident Trump prohlášení, že dojde k uvalení cel na čínský dovoz, která mají postihnout zboží o celkové hodnotě 50 miliard dolarů (1,15 bilionu Kč). Trump uvedl, že důvodem k zavedení cel jsou údajné čínské krádeže amerického duševního vlastnictví. Také prohlásil, že díky zavedení cel se Spojené státy americké stanou "mnohem silnější a mnohem bohatší" zemí.[22]

Poté, co bylo zavedeni cel ohlášeno, spadl kvůli obavám z vypuknutí obchodní války Dow Jones Industrial Average o 724 bodů (o 2,9%). Některým americkým firmám, které intenzivně obchodují s Čínou (např. Caterpillar nebo Boeing), poklesla následkem ohlášení cel cena akcií (na burze NASDAQ až o 5%).[23]

Jako odvetu za cla na hliník a ocel ministerstvo obchodu ČLR zveřejnilo svůj záměr uvalit 15-25% cla na 120 druhů amerických výrobků. Tato cla Čína uvedla v platnost 2. dubna 2018.[24]

3. dubna kancelář obchodního zástupce Spojených států (USTR) zveřejnila první seznam více než 1 300 typů čínských produktů, které budou podléhat proclení, nicméně tento seznam posléze prošel značnými úpravami.[25] 4. dubna Celní komise ČLR ohlásila zavedení 25% cel na dalších 106 druhů amerických produktů, včetně sojových bobů - největšího amerického zemědělského exportního artiklu do Číny.[26]

Vyhlášení různých odvetných cel nadále přiživovalo obavy ohledně americko-čínské obchodní války. 4. dubna odpověděl na tyto spekulace prezident Trump na svém twitteru: "Nejsme v obchodní válce s Čínou, tato válka byla prohrána několik let zpátky hloupými nebo nekompetentními lidmi, kteří v té době zastupovali Spojené státy. Nyní máme obchodní deficit ve výši 500 miliard dolarů ročně a ztrácíme dalších 300 miliard kvůli krádežím duševního vlastnictví. Toto nemůžeme nechat dále pokračovat!"[27] Den nato nařídil, aby USTR zvážil další cla ve výši 100 miliard dolarů.

15. června 2018 Donald Trump zveřejnil definitivní seznam 1 100 typů čínského zboží, které bude podléhat clům, jehož roční dovoz do USA dosahuje 50 miliard dolarů (1,147 biliónů Kč) za rok. Na 818 z těchto typů zboží bylo 25% clo uvaleno 6. července.[3] 17. září Trump oznámil, že uvalí 10% clo na čínské zboží o hodnotě 200 miliard dolarů (4,589 biliónů Kč), přičemž toto clo vzroste začátkem roku 2019 na 25%.[28] Jako reakci Čína ohlásila zavedení cel na americké zboží o celkové hodnotě 60 miliard dolarů (1,376 biliónů Kč).[29]

Aby uvolnil napětí, 1. listopadu se Trump sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. O obchodním jednání, které spolu vedli, prohlásil, že bylo velice plodné, nicméně nesdělil žádné bližší informace.[30] 26. listopadu však Wall Street Journal řekl, že zamezení zvýšení cel 1. ledna 2019 považuje za vysoce nepravděpodobné.[31] Nicméně po jednání z 1. prosince 2018 Bílý dům uvedl, že pokud Čína nakoupí "dosud nespecifikované, ale podstatné" množství amerických zemědělských, energetických a průmyslových výrobků, tak výše zmíněná americká cla zůstanou na 10%. Nezvýšení cel je zároveň podmíněno čínskou spoluprací v otázkách ochrany duševního vlastnictví, kybernetické bezpečnosti, necelních překážek, služeb a zemědělství.[32]