Trest smrti v Nizozemsku

Trest smrti v Nizozemsku byl v trestním právu zrušen roku 1870 poté, co jej Staten-Generaal uznaly za krutý a necivilizovaný. Návrh zákona představil liberálně-katolický ministr spravedlnosti Franciscus van Lilaar a před jeho schválením byl sedm dní projednáván v Senátu i ve Sněmovně reprezentantů. Po zrušení trestu smrti byl v roce 1878 zaveden trest odnětí svobody na doživotí.

Několik let po získání nezávislosti bylo v roce 1815 v Nizozemském království jako způsob popravy zavedeno stětí hlavy.[1] V letech 1945 až 1952 bylo Bijzonder Gerechtshof, zvláštním soudem, odsouzeno k trestu smrti několik válečných zločinů z období druhé světové války. Odsouzeni byli za zradu Nizozemska a deportaci nizozemských Židů. Posledními osobami, které byly na území Nizozemska popraveny podle vojenského práva, byli důstojníci SS Andries Jan Pieters a Artur Albrecht. Popraveni byli v březnu 1952. Jako poslední žena byla v Nizozemsku popravena Ans van Dijk za vyzrazení 700 skrývajících se Židů a za kolaboraci se Sicherheitsdienstem. Popravena byla dne 14. ledna 1948.[2] Ve vojenském právu zůstal trest smrti legální do roku 1983, kdy byl výslovně zakázán nizozemskou ústavou. V roce 1991 byly z nizozemského práva odstraněny všechny odkazy na trest smrti.