Tramvajová doprava v Krakově

Tramvajovou dopravu v Krakově tvoří rozsáhlá síť 27 linek tohoto druhu dopravy. Celková délka sítě činí 97 km. Rozchod kolejí je standardní evropský, 1435 mm. V provozu je přes 380 tramvajových vozů.

Bombardier NGT6 z třetí série patří k nejnovějším typům krakovských tramvají
Mapa tramvajové sítě v Krakově (stav 2013)
Tramvaj typu N8S-NF
Zrekonstruovaný historický vůz Sanok SN1

Historie

Začátky současné sítě sahají až do roku 1882. Tehdy vznikla koňka o rozchodu pouhých 900 mm; její 2,8 km dlouhá trať spojila místní nádraží a Podgórski most. Roku 1901 se objevila elektrická tramvaj. Rozvoj města přál i tramvajím a tak kilometry sítě přibývaly. V lednu 1913 byl slavnostně otevřen první úsek s rozchodem kolejí 1435 mm, do provozu zde byly nasazeny vozy typu SN1. Změna rozchodu pokračovala plynule v celé síti až do roku 1953, kdy se Krakované s úzkorozchodnou dráhou rozloučili. Až do roku 1925 se jezdilo levostranně. Po roce 1950 bylo nutné zavést dopravu i k novému sídlišti Nowa Huta. Ve stejné době (1955) byly také zrušeny tratě v samém jádru města, a to i přes Krakovský rynek (polsky Rynek Glówny). Později přibývaly tratě na samostatných tělesech, rychlodrážního charakteru. Začalo se dokonce – vzhledem k velikosti a rozvoji města – uvažovat i o zřízení speciální rychlodrážní tramvaje; ta se buduje po etapách od roku 2000. V červenci 2016 využil papež František tramvaj pro přesun z arcibiskupského paláce ve Francizkáńské ulici čp. 3 na Błoniu, kde se konalo setkání v rámci Světových dnů mládeže.[1]

Síť má dvě vozovny, a to Zajezdnia Nowa Huta a Zajezdnia Podgórze.

Ještě v dnešní době se dochovaly některé koleje s rozchodem 900 mm v historické části města, jedná se však pouze o velmi krátké fragmenty původních tratí.

Vozový park

Stav k 1. listopadu 2014.

  • Konstal 105Na – 116 vozů (dodány 1979–1992)
  • Bombardier NGT6 – 50 vozů (dodány 2000–2008; nízkopodlažní)
  • Bombardier NGT8 – 24 vozů (dodány 2012; nízkopodlažní)
  • SGP E1 – 142 vozů (dodány po roce 2003, odkoupeny z Vídně)
  • Duewag c3 – vlečné vozy odkoupené z Vídně a určené pro provoz v soupravě s tramvajemi E1
  • MAN N8S-NF – 12 vozů (dodány 2006, odkoupeny z Norimberku a Essenu; část vozů je nízkopodlažní)
  • Düwag GT8S – 28 vozů (dodány 2009; odkoupeny z Düsseldorfu)
  • Rotax/MPK EU8N – 31 vozů (dodány po roce 2010; nízkopodlažní vozy vzniklé modernizací původem vídeňských tramvají E6 a vleků C6)
  • Protram 405N-Kr – 1 vůu (dodán 2012; nízkopodlažní vůz vzniklý modernizací tří vozů 105Na)

Historické vozy

Linkové vedení

V roce 2015 bylo v provozu 27 běžných tramvajových linek – 22 pravidelných denních (řada 1–30), dvě rychlodrážní (řada 50–59) a tři noční (řada 60–69).[2] Číslem 0 je značena nostalgická linka s historickými vozidly, řadou 40–49 bývají označovány nepravidelné posilové linky, řadou 70–79 dočasné linky zřízené při opravách a objížďkách a řadou 90–99 speciální sváteční linky (např. během svátku Všech svatých).

LinkaTrasaDoba jízdyPočet zastávek
Wzgórza Krzesławickie – Salwator
43 min
29
Salwator – Cmentarz Rakowicki
19 min
12
Bieżanów Nowy – Krowodrza Górka
40 min
24
Wzgórza Krzesławickie – Bronowice Małe
50 min
32
Wzgórza Krzesławickie – Krowodrza Górka
36 min
23
Kurdwanów – Salwator
32 min
22
Mały Płaszów – Dworzec Towarowy
25 min
15
Borek Fałęcki – Cichy Kącik
30 min
21
Mistrzejowice – Bieżanów Nowy
57 min
35
Pleszów – Borek Fałęcki
61 min
33
Mały Płaszów – Czerwone Maki
37 min
24
Borek Fałęcki – Dąbie
43 min
22/23
Bieżanów Nowy – Bronowice Małe
49 min
31
Mistrzejowice – Bronowice
50 min
33
Mistrzejowice – Kopiec Wandy
22 min
16
Czerwone Maki – Krowodrza Górka
44 min
26
Borek Fałęcki – Dworzec Towarowy
35 min
19
Bronowice – Mały Płaszów
30 min
20
Pleszów – Osiedle Piastów
30 min
19
Borek Fałęcki – Walcownia
60 min
36
Czerwone Maki – Bieżanów Nowy
40 min
28
Kurdwanów – Bronowice Małe
45 min
28
Krowodrza Górka – Kurdwanów
36 min
23
Czerwone Maki – Osiedle Piastów
60 min
34
Czerwone Maki – Kombinat
62 min
33
Bronowice Małe – Osiedle Piastów
54 min
30
Krowodrza Górka – Nowy Bieżanów
50 min
28

Tramvajové smyčky

Č. Název Rok otevření Kolejí Linky
1. Bieńczyce 1966 2 52 (část spojů)
2. Borek Fałęcki 1950 3 8, 10, 12, 22
3. Bronowice 1937 2 14, 24
4. Bronowice Małe 1975 2 4, 8, 13
5. Cichy Kącik 1902 2 20
6. Cmentarz Rakowicki 1934 1 2
7. Czerwone Maki 2012 2 11, 18, 23, 52
8. Dajwór 1953 2 -
9. Dąbie 1968 2 12
10. Dworzec Towarowy 1907 2 7, 19
11. Kopiec Wandy 1977 2 16
12. Krowodrza Górka 1984 3 3, 5, 18, 50
13. Kurdwanów 2000 2 6, 24, 50
14. Łagiewniki 1938 3 19
15. Mały Płaszów 2010 2 7, 11, 20
16. Mistrzejowice 1974 2 9, 14, 16
17. Nowy Bieżanów 1978 2 3, 9, 13, 23
18. Osiedle Piastów 1976 2 21, 52
19. Pleszów 1962 2 10, 21
20. Prokocim 1965 2 24 (část spojů)
21. Salwator 1917 2 1, 2, 6
22. Walcownia 1955 2 22
23. Wieczysta 1964 2 5 (část spojů)
24. Wzgórza Krzesławickie 1968 2 1, 4, 5

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Električková doprava v Krakove na slovenské Wikipedii a Tramwaje w Krakowie na polské Wikipedii.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.