Toryové

První toryové se objevili roku 1678, kdy se postavili proti whigům, kteří podporovali zákon (Exclusion Bill), který vylučoval z následnictví na trůn jeho právoplatného dědice a pozdějšího krále Jakuba, vévodu z Yorku. Tato skupina politiků se seskupila do politické frakce v 60. letech 18. století. O několik desetiletí později vznikla politická strana toryů a v letech 1783 až 1830 byla vládní stranou s premiéry Williamem Pittem mladším a později Robertem Jenkinsonem.

Po Jenkinsonovi nastoupil Arthur Wellesley, který mimo jiné prosazoval emancipaci katolíků. Poté, co se k vládě dostali whigové, zrušili výsady původních městských obvodů, jejichž zastoupení v parlamentu neodpovídalo počtu obyvatel a jež byly ovládané toryi. V následujících volbách byli toryové poraženi. Robert Peel, nastoupivší premiér ze strany toryů, vydal Tamworthský manifest, ve kterém definoval základní principy konzervativní politiky. Tento dokument snížil podporu toryů a vedl k rozštěpení strany. Jedna z frakcí vedená Edwardem Smith-Stanleym a Benjaminem Disraelim se později stala základem Konzervativní strany.

Anglické Tory, Tories se česky řekne tory (gen. toryho, nom. pl. toryové) nebo toryovec, adjektiva jsou toryjský, toryovský, a torystický.[1] Internetová jazyková příručka uvádí i plurál torry.[2] Označení příslušníků hnutí (včetně politických stran) se česky píší malým písmenem (tory, whig).

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tories (political faction) na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Toryové na Wikimedia Commons