Tomyris

Jména Tomyris a jejího syna Spargapise, který byl v čele její armády, jsou íránského původu.[1] Protože historici, kteří o ní poprvé psali, byli Řekové, používá se nejčastěji helénská podoba jejího jména. Kýros Veliký a Krésus nabídli Massagetům mírovou smlouvu, jež by byla stvrzena sňatkem Kýra s massagetskou královnou Tomyris. Kýros se snažil zajistit na severní hranici perské říše mír a klid. Tomyris nabídku odmítla a poslal Kýrovi dopis varující ho před útokem.

Podle řeckých historiků v prvním útoku na vojsko Massagetů zvítězil Kýros. Massagetové i přes porážku Kýra stále pronásledovali, proto mu jeho rádci navrhli nastražit Massagetům past: Peršané uspořádali hostinu na oslavu vítězství a za sebou nechali zjevně opuštěný tábor s bohatou zásobou vína. Kočovníci nebyli zvyklí pít víno. Jejich oblíbenými opojnými látkami byl hašiš a kumys – nápoj z kvašeného kobylího mléka.[7] Alkoholem, který v táboře zanechali Peršané, se kočovníci opili do němoty. Peršané znovu zaútočili, boje neschopné Massagety porazili a syna královny Tomyris Spargapise, generála její armády, zajali. Celá jedna třetina bojovníků Massagetů byla zajata či zabita. Podle Hérodota Spargapis přiměl Kýra, aby ho zbavil pout. Kýros ho tedy osvobodil a udělil mu milost. Spargapises, ponížený a zdrcený vlastní chybou, pro kterou ztratil své vojsko, spáchal sebevraždu.[8]

Tomyris poslala Kýrovi zprávu, v níž odsuzovala jeho zradu, a vyzvala ho k druhé bitvě. V boji, který následoval, Massagetové zvítězili a Peršané utrpěli velké ztráty. Podle Hérodota byl Kýros zabit a Tomyris nechala setnout jeho mrtvolu a poté mrtvé tělo ukřižovat[9] a jeho uťatou hlavu ponořila do měchu s lidskou krví. Údajně měla pronést slova: „Varovala jsem vás, že uhasím vaši žízeň po krvi a svůj slib dodržuji."[10][11] Xenophon oproti tomu tvrdí, že Kýros zemřel pokojně ve své posteli.[12] a řada dalších zdrojů uvádí různé příčiny Kýrovy smrti.

Nine Worthies – Řezba „Devět dobrých hrdinů“ ze 13. století (v němčině „Neun Gute Helden“) na radnici v německém Kolíně nad Rýnem je nejstarším známým zobrazením Devíti ctností. Odleva: tři křesťané: Karel Veliký nesoucí na štítu orla, Král Artuš, s třemi korunami, Godefroy z Bouillonu, se psem u nohou. Tři pohané: Julius Caesar, Hectór, Alexander Veliký, ti mají na štítě gryfa. Tři Židé: David, Jozue, Juda Makabejský

Královna Tomyris s hlavou Kýra, Mattia Preti

Královna Tomyris s hlavou Kýra, Mattia Preti.

Tomyris s hlavou Kýra, anonymní kopie podle Rubense

Francouzský básník Eustache Deschamps žijící koncem 14. století zobrazil Tomyris ve své básni Nine Worthies a opěvuje ji jako jednu z devíti statečných a pozoruhodných žen.

V Shakespearově nejhranější hře Král Jindřich VI. (Část I) hovoří hraběnka z Auvergne při čekání na příchod lorda Talbota takto:(II. dějství):

The plot is laid: if all things fall out right,
I shall as famous be by this exploit
As Scythian Tomyris by Cyrus' death.

Shakespearův odkaz na Tomyris jako „královnu Skytů“ namísto obvyklého řeckého označení „Královna Massagetů“ ukazuje na dva možné zdroje, buď na dílo Marcuse Iunianuse Iustinuse „Gnaeus Pompeius Trogus“[13] nebo na překlad Arthura Goldinga z roku 1564.[14] Historie královny Tomyris se stala součástí tradice západního umění:Rubens,[15] Francesco Allegrini da Gubbio,[16] Luca Ferrari,[17] Mattia Preti, Gustave Moreau a sochař Severo Calzetta da Ravenna[18] patří mezi mnoho umělců, kteří zobrazovali život královny Tahm-Rayiš a její vítězství nad Kýrem. Tomyris se stala jednou z postav „Power of Women“, německy Weibermacht, tedy Ženská vláda, středověkého a renesančního uměleckého a literárního toposu, zobrazujícího „hrdinské nebo moudré muže ovládané ženami“.

V roce 1707 byla v Londýně poprvé uvedena opera Tomyris, královna Skytů.[19][20]

Název „Tomyris“ byl rovněž převzat do zoologické taxonomie pro druhovou skupinu středoamerických můr Tomyris a pro rod motýlů Tamyris.[21]

Také jedna z planetek dostala jméno 590 Tomyris.

Toʻmarisning Koʻzlari (Oči Tomyris) je kniha básní a příběhů uzbeckého autora Xurshida Davrona z roku 1984. Toʻmarisning Aytgani (The Sayings of Tomyris) je kniha poezie z roku 1996 od uzbecké básnířky Halimy Xudoyberdiyevy.

Na konci roku 2019 uvedlo kazašské filmové studio „Kazakhfilm“ film Томирис (Tomyris).[22][23] Tomyris vede skytskou civilizaci ve videohře Civilization VI 4X z roku 2016 vyvinuté společností Firaxis Games.[24][25]

Heavy metalová kapela A Sound of Thunder z Washingtonu DC vydala na svém šestém celovečerním albu It Was Metal vydaném v roce 2018 píseň s názvem „Tomyris“ vycházející z historické postavy.[26]