Tomáš Reindl

Tomáš Reindl (* 12. května 1971 Plzeň) je český hudební skladatel, multiinstrumentalista, hráč na tabla, pedagog, muzikolog. Ve své hudbě rád překračuje žánrové bariéry, inspiruje se starými evropskými i mimoevropskými hudebními tradicemi, ve kterých má hudba často extatický, transovní rozměr.[1] Využívá možností současných hudebních technologií, zabývá se i mikrointervalovými systémy přirozeného ladění. Dlouhodobě se věnuje indické klasické hudbě a hře na tabla. Vyučuje Etnomuzikologii a další předměty na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze, působí též jako lektor různých hudebních workshopů a seminářů.

Ing. MgA. Tomáš Reindl, Ph.D.
Tomáš Reindl
Základní informace
Narození12. května 1971
Plzeň
Žánryelectroakustická hudba, world music, vážná hudba, psybient, world trance
Povoláníhudebník, hudební skladatel a hudební pedagog
Nástrojetabla, klarinet, bicí nástroje, elektronika, alikvótní zpěv, beatbox, klávesy, rámové bubny, darbuka, riq, cajon, djembe, didžeridu, brumle, dulcimer, koncovka, bluesová harmonika, ventilový trombon, trumšajt
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vzdělání

Vystudoval Západočeskou Univerzitu v Plzni, obor aplikovaná elektronika, od dětství se však intenzivně věnuje hudbě – hraje na klarinet, klavír a bicí nástroje, kterým se pak věnoval na plzeňské konzervatoři. V letech 2010–2016 absolvoval bakalářské i magisterské studium oboru Skladba na pražské HAMU pod vedením prof. Hanuše Bartoně. Zde pak v roce 2020 obhájil i svoji disertační práci na téma Mikrotonalita indické klasické hudby.Průběžně absolvoval též různé workshopy a soukromé lekce u umělců jako: Hearn Gadbois (US), Bunjamin Olguncan (TUR), Pete Lockett (UK), Ian Wood (AU), David Hykes (US).

Tabla a indická hudba[2]

Hře na tabla a studiu klasické indické hudby se intenzivně věnuje od roku 1998. Podnikl dvě studijní cesty do Indie (v r. 2001 Váranasí a v r. 2005 Kalkata), kde navštěvoval soukromé lekce indické klasické hudby a hry na tabla u významných indických umělců Maty Prasada Mishry a Sandipa Mallicka. Od r. 2004 navštěvoval v Londýně soukromé lekce hry na tabla pod vedením jednoho z nejvýznamnějších současných tablových mistrů Sanju Sahai (hlavní představitel tradice Benares gharana).

Své dlouhodobé zkušenosti s indickou rytmikou zúročil v knize Indický rytmický systém: zdroj inspirace západních skladatelů (Praha: NAMU, 2017)

Hudební projekty a spolupráce[3]

Již od dětství zakládal různé rockové skupiny, z nichž poslední – Nastřižené vlasy – byla v r. 1993 nominována jako „Objev roku“ a jejíž skladba Dej aspoň vědět se stala hitem. Od r. 1994 byl členem různých jazzových formací (např. Expressions, Plzeňský bigband, Pražský swingový orchestr Jana Matouška). V r. 1999 založil world music trio Kumura (společně s Jiřím Muchou a Františkem Kučerou), etnické a středověké hudbě se v té době věnoval i po boku etnomuzikologa Vlastislava Matouška. Po řadu let byl členem etno-elektronického projektu Al-Yaman, vystupoval též se skupinou Šum Svistu.

Indickou klasickou hudbu provozuje s hráčkou na esraj Elenou Kubičkovou a sitáristou kanadského původu Edwardem Powellem, dlouhodobě spolupracuje se špičkovým hudebníkem indického původu, Amitem Chatterjee (IND/US). Spolu s tanečnicemi Ivanou a Anežkou Hessovými zpracovává tradiční formy severoindického klasického tance kathak.

Aktuální autorské pojekty:

OMNION (sólový koncertní projekt)[4], TRANS ORGANIC (duo se sestrou Markétou Schley Reindlovou), TELLEMARKK (trio s Dorou Barovou a Pavlem Hrubým), NAKARA (trio s Janem Kellerem a Miroslavem Noskem), INGREDIENTE (projekt duchovní hudby 21. století).

Další spolupráce:

Lenka Lichtenberg (Canada), Yair Dalal (Izrael), Shahab Tolouie (Írán), Clarinet Factory (CZ), Pavel Fajt & Slet bubeníků (CZ), Milan Svoboda (CZ), Jana Koubková (CZ), Ghulam Murtuza Khan, Sandip Malik, Dr.Jibendra Goswami (India), orchestry Berg, Musica Florea, Collegium Marianum.

Skladby (výběr realizovaných děl):

ROD’n’DRONE pro trumšajt a live electronics (skladba v mikrointervalovém systému 7-limit just intonation), 2020

SEIRÉNES – mikrotonální skladba pro projekt orchestru Berg Hudba k siréně, 2020,[5]

FROZEN TABLA – skladba získala 1.cenu v soutěži elektro-akustické hudby Musica Nova 2019, a byla provedena živě na finálovém večeru v Edinburghu v r. 2020,

KABEL-AGE pro varhany, tabla a live electronics, 2019,

DRONE/PATTERN No.1 – mikrotonální skladba pro Clarinet Factory a Pražskou komorní filharmonii, 2018

PERINATAL – vánoční elektroakustická skladba na objednávku Českého rozhlasu, 2016,

UTERO: koncert pro violoncello, tabla a symfonický orchestr, 2015,

BEAT-BERG pro beatbox a orchestr – skladba na objednávku orchestru Berg, 2015,

HLAS ZE ŠUMAVSKÉ POUŠTĚ – elektroakustická skladba na objednávku Českého rozhlasu, 2014,

EARTH-BEAT pro bicí nástroje, 2014,

MANTRAGORA pro symfonický orchestr, 2013,

ARCANUM CORDIS pro smyčcový orchestr, 2012,

INTERHALATIO pro flétnu, tabla a elektroniku (2012) – provedeno v listopadu 2015 v New Yorku,

TRANS-ORGANUM pro varhany a bicí nástroje, 2011.

Aranžmá a realizace Smetanovy Vltavy (pro skupinu Voice´n´Toys společně a marimbový ansámbl ulanbátarské konzervatoře) – provedeno na galavečeru mezinárodního jazzového festivalu v Ulaanbaataru, Mongolsko, 2013


Scénická a filmová hudba (výběr):

Hudba k rozhlasovému pořadu Souzvuk vody (2021),

hudba k rozhlasové pohádce Lucka nebo Peška, Český rozhlas, 2019,

hudba k dokumentárním filmům z cyklu Architektura v betonu, r. Jiří Kout, 2019,

film Dotek betonu, r. Viktoria Rampal Dzurenko (cena na mezinárodním filmovém festivalu v Bombaji), 2018,

tanečně-divadelní představení Vypravěčka, r. Jana Drdácká, 2015,

film Občanská Naděje – r. David Vigner, v hlavních rolích: Jan Potměšil, Martin Dejdar, 2014,

celovečerní film Ujo Viktor – r. Viktoria Rampal Dzurenko, 2013,

hudba k baletu Zahrada Soch – Divadlo opery a baletu v Ústí n. L., r. Irena Žantovská, choreografie: Vladimir Gončarov, 2010.

Publikace

Indický rytmický systém: zdroj inspirace západních skladatelů. Praha: NAMU, 2017. ISBN 9788073314583.

Miloslav Kabeláč a indické rytmy. Kapitola v knize Generace (Jan Vičar et alii), Praha: NAMU, 2018, s. 285. ISBN 9788073314613.

Rágy a emoce: Hudebně psychologické aspekty severoindických rág. Spoluautoři: Marek Frič, Viktor Hruška. Hudební věda 57, 2020, č. 1, s. 52–79.

Mikrotonalita indické klasické hudby. Hudební věda 55, 2018, č. 3–4, s. 428–442.

Rytmy Indie. Seriál v časopise Muzikus (9. dílů), 2007.

Odkazy

Reference

  1. Anna Gaurová. Tomáš Reindl – meditativní stavy mám spojené s hudbou. Yogapoint.cz www.yogapoint.cz [online]. [cit. 10.4.2021]. Dostupné online.
  2. Petr Nejedlý. Tomáš Reindl: Do Váránasí se člověk touží vrátit. Cestomila – portál o cestování. www.cestomila.cz [online]. [cit. 10.4.2021]. Dostupné online.
  3. Petr Dorůžka. Tomáš Reindl, Varhan Orchestrovič Bauer. In: Magazín UNI, č. 12/2009, Praha, 2009. [cit. 10.4.2021]. Dostupné online.
  4. Omnion. Czech music crossroads. www.crossroadmusic.cz [online]. [cit. 10.4.2021]. Dostupné online.
  5. Orchestr BERG zítra uvede další Hudbu k siréně. Klasika plus – portál o klasické hudbě. www.klasikaplus.cz [online]. [cit. 10.4.2021]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.