David Hykes

David Hykes (*2. března 1953, Taos, Nové Mexiko) je americký zpěvák nejvíce známý jako jeden z prvních průkopníků alikvotního zpěvu v Evropě. Kromě něho jsou pro rozvoj této techniky na Západě důležití ještě zejména Karlheinz Stockhausen a Michael Vetter. David Hykes svou kariéru zahájil jako experimentální filmař. V roce 1974 objevil svět alikvotních tónů, když v jednom svém filmu použil přístroj k akustickému rozložení lidského hlasu.

David Hykes
Základní informace
Narození	2. března 1953 (68 let) Taos, Nové Mexiko, Spojené státy americké
Povolání	hudebník
Nástroje	zpěv
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Od té doby se začal věnovat alikvotnímu zpěvu a starým technikám a zpěvním tradicím všeobecně. Největší pozornost věnoval tradičním formám alikvotního zpěvu z Tuvy - Khoomei, Mongolska a Tibetu. Kromě toho byl také ovlivněn gregoriánským chorálem a některými moderními evropskými hudebními skladateli (La Monte Young, Steve Reich, Terry Riley). V roce 1975 založil v New Yorku Harmonic Choir, který se později stal jedním z nejvlivnějších těles v oblasti alikvotního zpěvu. V roce 1987 přesídlil do Francie na základě oficiálního pozvání od francouzského ministerstva kultury. Od té doby žije střídavě v Paříži a New Yorku.

Ve své hudbě zúročuje všechny své zkušenosti a ačkoliv silně čerpá ze všech zmíněných tradičních zdrojů, vytváří hudbu, kterou mnozí označují jako novou podobu alikvotního zpěvu. Sám David Hykes vytvořil pro svou hudbu i nový název - harmonický zpěv. Jeho přístup k alikvotnímu zpěvu je hodně spojen a spojován s mystikou, především s učením G. I. Gurdjieffa a také s filozofií hnutí New Age, ačkoliv toto druhé spojení sám Hykes odmítá.

David Hykes se podílel také na hudbě k několika filmům, z nichž mezi nejznámější nejspíš patří Společnost mrtvých básníků a Baraka.