Tomáš Kudrna

Tomáš Kudrna (* 1974) je český režisér a kameraman dokumentárních filmů. Vystudoval na FAMU nejprve katedru kamery (1999) a po té ještě katedru režie (2001). S výjimkou školní televizní inscenace na motivy A. P. Čechova Sboristka (1999) se však zatím hrané tvorbě nevěnoval a našel výrazné uplatnění právě na poli publicistiky a dokumentaristiky. Kromě spolupráce na vědeckých pořadech ČT České hlavy (2006) a Port (2007) nebo reportáží pro občansky ochraňující cyklus J. Lorencové Za zdí (2004) mapoval aktivity Nadace Vize 97, kde také krátce pracoval (Rekonstrukce kostela sv. Anny, 1999) a postprezidentské aktivity Václava Havla (Pražská křižovatka, 2003).

Do širšího povědomí vstoupil dvojicí syrových filmů o domácím násilí: To všechno z lásky (2004) představuje ženy-jeho oběti a Jen se dívej (2005) se plasticky zabývá jeho svědky, hlavně dětmi. Oba těží ze síly autentické výpovědi, jsou zpracovány minimalistickými prostředky, čímž se jejich účinek ještě umocňuje. Díla vyvolala řadu protestů, ale také byla odměněna čestným uznáním v rámci Trilobita 2004. Ve spolupráci s ARTE France a Českou televizí natočil v roce 2006 dokument Troublemaking Genius o českém vynálezci Ottovi Wichterle. Snímek přibližuje nejen osobu geniálního vynálezce, ale hlavně dramatický příběh jeho světoznámého patentu. Film obsahuje i výpovědi amerických investorů, kteří koupili od ČSSR patent a na rozdíl od vynálezce na výrobě čoček zbohatli. Film Wichterle (2006) byl uveden jako jeden z mála českých dokumentárních filmů v televizích 40 zemí světa, a kromě českého Trilobita (2006) získal Goldem Remi Award v americkém Houstonu (2006). Tato příležitost přivedla autora k absolvování seminářů pro evropské producenty Discovery Campus Masterschool (2007) a k vývoji dalších projektů. Jeho film s pracovním názvem All that Glitters (Mlčeti zlato, 2010) o sporech obyvatel kyrgyzské vesnice ležící v blízkosti zlatého dolu byl jako první český dokument podpořen americkou nadací Sundance Institute. Vedle těchto úspěchů se v českém prostředí vyprofiloval jako autor názorově silných autorských filmů, které vždy vyvolaly mediální i společenský ohlas. Zřejmě proto, že přímočaře pojmenovávaly „služební výhody“ politiků První mezi rovnými (2007) nebo mechanismy politické moci prostoupených tajnými dohodami Vládneme, nerušit (2007). Druhý film vznikl v úzké spolupráci s novinářem Erikem Taberym a získal cenu Trilobit (2007). V roce 2011 byl do kin uveden Kudrnův dokument Po dlouhé noci den věnovaný osudům tří nuceně nasazených žen v nacistickém Německu. Film vznikl ve společnosti Negativ v koprodukci s německou televizí RBB. V úspěšné spolupráci se společností Negativ pokračoval Kudrna natočením celovečerního dokumentu Hledá se prezident o první přímé volbě hlavy českého státu. Za tento film byl nominován na Českého lva. Ve televizním dokumentu Zatajené dopisy citlivě sleduje na příkladu experimentální školy z 50. let stále živé téma "převýchovy" a integrace romského obyvatelstva. Tento jeho snímek byl oceněn na festivalu Academia film Olomouc.