Tomáš Fryčaj

Po studiu na piaristickém gymnáziu v Lipníku nad Bečvou vystudoval filosofii v Olomouci a teologii v Brně. Roku 1783 byl v Brně vysvěcen na kněze. Působil nejprve jako farář v dolnorakouském Mistelbachu, pak jako duchovní v brněnské trestnici, překladatel u moravského gubernia a od roku 1819 do své smrti jako farář v Obřanech u Brna. Pohřben je na hřbitově v Brně-Obřanech u kostela sv. Václava. V Obřanech je po něm pojmenována hlavní ulice.

Frontispis a titulní strana desátého vydání Fryčajova Katolického kancionálu (Brno, 1851)

• Kostelní písně duchovní (rok vydání 1788), 2. vydání z roku 1801 s názvem: Ouplná kníha duchovních písní katolických, od 3. vydání s názvem Katolický kancionál (r. 1805) – vyšlo mnoho dalších vydání,
• Múza moravská (Muza Morawská w patero oddělenjch obsahugjcý duchownj, mrawnj, polnj, wesko-občanské a staro-wlastenské hanácké pjsně skládatelů wlastenských, ... / složená od Jozefa Heřmana Galasse; w pořádek slussný uwedená ... od ... Tomásse Fryčage, 1813),
• Ortografia aneb pravidla pravopisebnosti moravsko-slovanské řeči (1820) – v tomto díle vyjádřil své přesvědčení, že z moravského a slovenského nářečí je možné vytvořit moravsko-slovenský jazyk, což vyvolalo bouři nevole mezi národními badateli pražského okruhu.
• Pravidla výborného sedlského života (1808)