Tolije

Tolije (Parnassia) je rod vyšších dvouděložných rostlin z čeledi jesencovitých (Celastraceae).

Tolije
Tolije bahenní (Parnassia palustris)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádjesencotvaré (Celastrales)
Čeleďjesencovité (Celastraceae)
Rodtolije (Parnassia)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charakteristika

Vytrvalé lysé byliny s tlustým podzemním oddenkem. Listy jsou uspořádány v přízemní růžici, květní stvol je bezlistý nebo častěji s jedním až několika listy. Přízemní listy jsou celokrajné, obyčejně dlouze řapíkaté, lodyžní listy přisedlé až objímavé. Květy jsou jednotlivé na vrcholu květního stvolu, s 5 kališními a 5 korunními lístky. Korunní lístky jsou bílé nebo nažloutlé, vzácněji i nazelenalé, s celokrajným nebo třásnitým okrajem. Andreceum je složeno z 5 tyčinek a 5 staminodií. Tyčinky jsou postaveny naproti kališním lístkům. Staminodia jsou naproti korunním lístkům, různě tvarovaná, u některých druhů paprsčitě rozvětvená a zakončená kapkovitou žlázkou (např. evropská tolije bahenní - Parnassia palustris). Gyneceum je svrchní nebo polospodní, jednoplodolistové, s mnoha vajíčky a jednou čnělkou. Plodem je mnohasemenná tobolka pukající 3 nebo 4 chlopněmi. Semena jsou drobná, hladká.

Rod zahrnuje asi 70 druhů rozšířených v mírném pásu severní polokoule. Centrum diversity je ve východní Asii. V Číně se vyskytuje 63 druhů, z toho 49 je zde endemických. V Evropě roste jediný druh. V Severní Americe se vyskytuje asi 9 druhů.

Tolije rostou na vlhkých stanovištích, v močálech, na rašeliništích ap.

Taxonomie

Rod tolije (Parnassia) byl tradičně spojován s čeledí lomikamenovité (Saxifragaceae). Až v systému APG II byl na základě květní morfologie a molekulárních studií přeřazen do řádu jesencotvarých (Celastrales) v rámci čeledi tolijovité (Parnassiaceae), zahrnující jen rody Parnassia a Lepuropetalon. Následně byl v novém systému APG III po zrušení čeledě tolijovitých vřazen přímo do čeledě jesencovitých.

Využití

Některé druhy mají využití jako okrasné trvalky pro vlhká stanoviště.

Zástupci

Literatura

  • Hejný S. et al. Květena České republiky 1. 2. vyd. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0643-5.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.