Tocov

Původní název Točcov byl odvozen ze jména Točec ve významu Točcův dvůr. V historických pramenech se název vyskytuje ve tvarech: Toczan (1369), Torzow (1384), Tuczaw (1411), Totzaw (1545), Totczow (1546), Toczau (1563), Totzau (1631), Točov (1654)[1], Totzau a Tocow (1847) a v letech 1854–1923 úředně Tocava nebo Totzau.[2]

Počátky vesnice jsou nejasné. První písemná zmínka bývá uváděna k roku 1369, ale německojazyčná regionální vlastivědná literatura z první poloviny dvacátého století udává, že v roce 1234 vesnice patřila doksanskému klášteru a v roce 1261 už v ní stál kostel. Fara je doložena k roku 1384. V roce 1545 Tocov patřil k hauenštejnskému panství, ale o rok později jej koupil hrabě Hugo z Leisneku a připojil k doupovskému panství, u kterého zůstal až do roku 1850.[3]

V šestnáctém století se v kraji rozšířil protestantismus. Katoličtí kněží byli v kostele nahrazení protestantskými kazateli, ale při následné rekatolizaci se kostel stal filiálním kostelem doupovské farnosti. Tocovská farnost byla obnovena mnohem později. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 žilo patnáct sedláků a šestnáct chalupníků. Jeden sedlák provozoval mlýn s jedním kolem a jiný měl hospodu. Pět chalupníků se živilo řemesly a jeden z nich měl další mlýn. Na polích se pěstovalo především žito, ale hlavním zdrojem obživy býval chov dobytka a prodej prken nebo šindelů.[3]

Johann Gottfried Sommer ve svém díle z roku 1847 ve vsi uvedl obnovenou faru, školu, hospodu a dva mlýny. K vesnici patřily samoty Dreihäuseln (Třídomí; východně od vesnice), Teufelsmühle u Korunního potoka (Čertův mlýn; severně od vesnice) a dvůr Kottershof (severovýchod od vesnice; tamní osada bývala částí Tunkova). Po zrušení patrimoniální správy se Tocov stal v roce 1850 obcí.[3]

Tocov stával v katastrálním území Doupov u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi čtyři kilometry jihovýchodně od Stráže nad Ohří. Nacházel se v nadmořské výšce okolo 590 metrů v údolí Petrovského potoka v údolí mezi Velkou Jehličnou (828 metrů) a Strážným vrchem (726 metrů). Oblast leží v severozápadní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Jehličenská hornatina.[4] Půdní pokryv okolí tvoří kambizem eutrofní.[5] V údolí pod vesnicí údajně vyvěral, poblíž pily Albína Glasera, minerální pramen.[3]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí Tocov stál v chladné oblasti CH7,[4] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 15–16 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 850–1000 milimetrů, sníh zde leží 100–120 dní v roce. Mrazových dnů bývá 140–160, zatímco letních dnů jen 10–30.[6]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 577 obyvatel (z toho 289 mužů) německé národnosti, kteří se kromě tří evangelíků hlásili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 561 obyvatel: jednoho Čechoslováka a 560 Němců. Kromě jednoho evangelíka a jednoho člena církve československé byli římskými katolíky.[8]

• Na místě starého středověkého kostela byl v roce 1571 postaven renesanční kostel Navštívení Panny Marie. Chrámová loď byla v roce 1833 prodloužena.[3]
• U cesty do Třídomí stávala kaple Nejsvětější Trojice z devatenáctého století.[3]