Pachysandra
Pachysandra[1] (Pachysandra), též tlustonitník, je rod vyšších dvouděložných rostlin z čeledi zimostrázovité (Buxaceae). Zahrnuje 3 druhy bylin a polokeřů, rozšířených ve východní Asii a jv. USA. Pachysandry se pěstují v České republice jako stálezelené půdopokryvné rostliny, zejména pachysandra klasnatá.
Pachysandra | |
---|---|
Pachysandra klasnatá (Pachysandra terminalis) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | zimostrázotvaré (Buxales) |
Čeleď | zimostrázovité (Buxaceae) |
Rod | pachysandra (Pachysandra) Michx., 1803 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
Pachysandry jsou stálezelené, plazivé nebo vystoupavé polokeře nebo vytrvalé byliny. Listy jsou jednoduché, řapíkaté, měkké až slabě kožovité, na vrcholu zubaté nebo řidčeji celokrajné, střídavé. Žilnatina je tvořena 2 nebo 3 páry postranních žilek, od báze bývá dlanitě trojžilná (triplinervní). Květy jsou uspořádány ve vrcholových klasech. V koncové části klasu bývají samčí květy a v dolní části samičí, zřídka jsou květenství jednopohlavná. Květy jsou drobné, bílé nebo růžové. Samčí květy mají 4 okvětní lístky ve 2 kruzích a obsahují 4 vyčnívající tyčinky a sterilní zbytek semeníku. Samičí květy mají 4 až 6 okvětních lístků, semeník je srostlý ze 2 nebo 3 plodolistů, se stejným počtem komůrek a dlouhých čnělek. Na vrcholu čnělky je dlouze sbíhavá blizna. Plodem je dužnatá peckovice.[2]
- Pachysandra úžlabní (Pachysandra axillaris)
- Listy pachysandry poléhavé
- Květenství pachysandry poléhavé
Rozšíření
Rod pachysandra zahrnuje 3 druhy. Dva z nich se vyskytují ve východní Asii, jeden (pachysandra poléhavá) v jihovýchodních oblastech USA.[2][3]
Zástupci
- pachysandra klasnatá (Pachysandra terminalis)
- pachysandra poléhavá (Pachysandra procumbens)
- pachysandra úžlabní (Pachysandra axillaris)
Význam
V České republice je jako půdopokryvná rostlina pěstována zejména pachysandra klasnatá (Pachysandra terminalis), řidčeji i pachysandra poléhavá (Pachysandra procumbens). Od obou druhů existují i zahradní kultivary.[4][5]
Pěstování
Pachysandry jsou málo náročné rostliny, které se vysazují na stinné až polostinné stanoviště. Vytvářejí kompaktní a celoročně vzhledný koberec sytě zelených listů, který vydrží bez ošetřování desítky let a pohlcuje opadávající listí. Rostou v lehčích i těžších půdách, vhodný je přídavek humusu či rašeliny. Kořeny jsou mělké a nekonkurují ostatním dřevinám. Pachysandry se množí dělením nebo řízkováním vrcholovými řízky v létě. Novou výsadbu je vhodné opatřit lehkým zimním krytem.[4][6]
Reference
- SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky)
- MIN, Tianlu; BRÜCKNER, Paul. Flora of China: Pachysandra [online]. [cit. 2015-01-25]. Dostupné online. (anglicky)
- Tropicos. [online]. Missouri: Missouri Botanical Garden, 2015. Dostupné online. (anglicky)
- HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 2.,. 1.. vyd. [s.l.]: nakladatelství SZN, 1978. 000128363.
- Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. (česky)
- WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha: Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6. (česky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu tlustonitník na Wikimedia Commons
- Taxon Pachysandra ve Wikidruzích