Tlustá hora (Kudlovská vrchovina, 458 m)

Při zakládání zlínské pobočky Klubu českých turistů v roce 1926, jejímž zakládajícím členem byl také Tomáš Baťa, vznikla myšlenka vybudovat na Tlusté hoře turistickou útulnu s rozhlednou. V květnu 1927 odkoupila za 900 000 korun firma Baťa pro potřeby města Zlína les Tlustá a bývalé panské pozemky (starostou Zlína byl v letech 1923–1932 Tomáš Baťa). Pracovníci Baťových závodů ihned zpřístupnili les veřejnosti. Základní kámen ke stavbě rozhledny byl slavnostně položen při tradičních zlínských oslavách Svátku práce 1. května 1927.[1]

Rozhledna, kterou projektoval Ing. Vtelenský (autor návrhu ocelové konstrukce, první v ČSR, použité při stavbě zlínského kina), byla umístěna ve výšce 36,5 metru a dosahovala výšky 45 metrů. Na svařovanou ocelovou konstrukci bez použití nýtů nebo šroubů se spotřebovalo 16 tun železa. Monumentální vyhlídková věž byla dostavěna v roce 1933. Protože byl na věž umístěn světlomet sloužící k orientaci letadel, dostala rozhledna přezdívku Maják. Mohutný reflektor leteckého majáku poprvé osvětlil Zlín v předvečer 1. máje 1933.[1]

V roce 1934 byly v okolí věže upraveny cesty, vybudovány chodníky, rozestavěny lavičky a okolí Majáku se změnilo v lesopark. K občerstvení návštěvníků sloužilo bifé umístěné v typicky baťovském dřevěném domku, hájence určené pro hlídače. Lesopark s rozhlednou se staly jedním z nejhezčích výletních míst zlínského kraje a turistickou atrakcí města Zlína. Z rozhledny byl daleký výhled do všech světových stran – z ptačí perspektivy bylo krásně vidět podřevnické údolí, Svatý Hostýn, kostel poutního místa Dubu a za zvlášť jasného počasí i věže svatováclavského dómu v Olomouci.[1]

Koncem jara 1934 začalo postupné stěhování zvířat z městského parku do lesoparku na Tlusté hoře a v první polovině července byla celá zoologická zahrada přestěhována. Zvířata byla umístěna v ohradách a prostorných klecích postavených na prostranství před rozhlednou. Na jaře 1935 se ve společné velké ohradě na Tlusté hoře procházeli daňci, velbloudice a pávi, v sousedství stály dvě klece s opicemi. Další klece obývali dva lvi, Cézar a Betty, dva mývalové, čtyři lišky se třemi mláďaty a jezevec. Dále byli v zoologické zahradě papoušci, andulky, snovači, hrdličky, zlatí, diamantoví a královští bažanti a ochočený srnec. Situování zlínské zoologické zahrady na Tlusté hoře mělo však jednu nevýhodu – nedostatek vody. Studna u Majáku se neosvědčila a vodu bylo nutné třikrát týdně dovážet ze sousední vesnice. Tím se vydržování zvířat prodražovalo, ale samotným zvířatům pobyt uprostřed vzrostlých stromů vyhovoval.
V dubnu a květnu 1939 bylo v zoo 40 zvířat: uvedení dva lvi, šedý podkarpatský medvěd (Dora), dvojice černých kanadských medvědů, čtyři mývalové, čtyři opice, čtyři lišky, jezevec, morčata, papoušci, páv s pávicemi, v oboře daňci, laně a srnčí zvěř.[1]

Zoologická zahrada na Tlusté hoře existovala ještě v červnu 1940, poté informace chybějí. Zanikla v souvislosti s druhou světovou válkou.[1]

Během okupace ČSR ztratila svou funkci i zlínská rozhledna. Letecký maják byl na rozkaz okupantů vyřazen z provozu, aby neposkytoval orientaci spojeneckým letadlům.[1]

Idylické výletní místo na Tlusté hoře připomínají pozůstatky betonových základů pro klece zvířat a mezi vzrostlými stromy skrytá ocelová konstrukce majákové rozhledny (z původní výšky zkrácená), která není přístupná veřejnosti.[1]