Titiovo–Bodeovo pravidlo
Titiovo–Bodeovo pravidlo, zvané též Titiův–Bodeův zákon, Titiova–Bodeova řada, Bodeův zákon či Bodeova řada je vyjádření přibližných hodnot průměrné vzdálenosti (velké poloosy dráhy) planet sluneční soustavy v astronomických jednotkách (AU) posloupnosti
- a = 0,4 + 0,3×2n (n = −∞, 0, 1, 2, …).
| Planeta | n | Titiovo–Bodeovo pravidlo | velká poloosa a (AU) |
|---|---|---|---|
| Merkur | −∞ | 0,4 | 0,39 |
| Venuše | 0 | 0,7 | 0,72 |
| Země | 1 | 1,0 | 1,00 |
| Mars | 2 | 1,60 | 1,52 |
| pás planetek | 3 | 2,80 | 2 až 5 |
| Jupiter | 4 | 5,20 | 5,20 |
| Saturn | 5 | 10,0 | 9,54 |
| Uran | 6 | 19,6 | 19,2 |
| Neptun | – | — | 30,1 |
| Pluto | 7 | 38,8 | 39,4 |
Pravidelnosti v hodnotách průměrné vzdálenosti si všiml v roce 1766 německý matematik J. D. Titius a o šest let později tento zákon publikoval tehdejší ředitel berlínské hvězdárny J. E. Bode. Jak vidno z připojené tabulky, toto pravidlo platilo vcelku dobře pro tehdy známé planety, s tím, že u Saturnu byla již značně velká odchylka[zdroj?!] a pro hodnotu n=3 neexistovala žádná známá planeta.
Po objevení první planetky (1) Ceres se zdálo, že byl chybějící člen řady nalezen; to však velice brzy objevy dalších podobných těles vyvrátily.
Zcela se tomuto pravidlu, které je dnes již považováno za historickou kuriozitu,[1] vymyká planeta Neptun, zatímco Pluto, nedávno vyřazené ze seznamu planet, do Titius-Bodeovy řady zapadá.
V poslední době zažívá Titiovo-Bodeovo pravidlo renesanci, neboť dobře popisuje vzdálenosti planet u jiných planetárních systémů.[2]
Reference
- BĚLÍK, Marcel. ČAM za říjen 2017: Galaxie M81. astro.cz. Česká astronomická společnost, 2017-11-15. Dostupné online [cit. 2017-11-18].
- ALDEBARAN. Rudolf Mentzl: Titius s Bodem opět na scéně?. www.aldebaran.cz [online]. [cit. 2018-03-14]. Dostupné online. (česky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Titius-Bodeovo pravidlo na Wikimedia Commons