Tis u Luk

Vesnice svůj název získala podle výrazného stromu. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Tiß (1579) nebo Tysz a Tisz (1847).[2]

První písemná zmínka o Tisu je z roku 1487, kdy vesnice patřila k panství hradu Hartenštejn. Později náležela k Andělské Hoře a v roce 1588 k Verušičkám. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 žilo v zanedbaných domech šest sedláků a dva poddaní bez pozemků. Dohromady měli osmnáct potahů a chovali devět krav, 23 jalovic, tři ovce, deset prasat a dvanáct koz. Jednomu ze sedláků patřil rybník. Lidé na kamenitých polích pěstovali žito a pšenici, což byl spolu s chovem dobytka hlavním zdroj obživy. Vesnice tehdy tvořila součást panství Luka. Před polovinou devatenáctého století stával pod vesnicí Maxův mlýn, od kterého vedla cesta do Radošova.[3]

Tis u Luk stával v katastrálním území Bražec u Těšetic v okrese Karlovy Vary, asi pět kilometrů severovýchodně od Bochova. Nacházel se v nadmořské výšce okolo 690 metrů mezi Tiským vrchem (731 metrů) a bezejmennou kótou s výškou 736 metrů. V údolí východně od vesnice protéká Malá Trasovka. Oblast leží na jižním okraji Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Hradišťská hornatina.[4] Půdní pokryv tvoří kambizem eutrofní.[5]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí Tis stál v mírně teplé oblasti MT3,[4] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 20–30, počet mrazových dnů se pohybuje od 130 do 160 a sněhová pokrývka zde leží 60–100 dnů v roce.[6]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 105 obyvatel (z toho 46 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 92 obyvatel s nezměněnou národnostní a náboženskou strukturou.[8]

Po zrušení patrimoniální správy se Tis u Luk v roce 1850 stal obcí.[3] Obec bývala součástí okresu Žlutice. Vesnice zanikla po roce 1950, kdy se stala součástí vojenského újezdu v okrese Karlovy Vary. Od 1. ledna 2016 se nachází ve správním území obce Bražec.[10]

Jedinou církevní stavbou ve vsi bývala původně gotická kaple Panny Marie, která byla v sedmnáctém století přestavěna v barokním slohu. Měla obdélný půdorys. Boční stěny prolamovaly dvojice segmentem zakončených oken a dovnitř se vstupovalo obdélnými dveřmi. Nad nimi ze střechy vybíhala vížka zakončená lucernou.[3]

• 
  Zídka u cesty
• 
  Sutiny jednoho z domů
• 
  Zříceniny domu
• 
  Střepy rozbité mísy