Thonis

Kámen z oltářní místnosti Ptolemaia VIII z chrámu v Herakleionu

Předpokládá se, že Paris a Helena z Tróje tady uvízli při jejich úprku od žárlivého Menelaa, předtím než vypukla Trojská válka, a nebo, že Menelaos a Helena v tomto městě nějakou dobu pobývali a byli ubytovaní u vznešeného egyptského Thona a jeho ženy Polydamny. 

Také se předpokládá, že sám Héraklés navštívil toto město a svůj název má město tedy po něm.

Město bylo zmíněno starověkými historiky Diodórem  a Strabónem. Hérodotem bylo řečeno, že Thonis je správcem nálevkového ústí Nilu: Thonis zatkl Parise, syna Priama, protože unesl Helenu z Tróje a ukradl velké bohatství.[2][3]

Město Herakleion je také zmíněno v dvojitých stélách ve Vyhláškách Nectaneba I. (první z nich se nazývá "Stéla Naukratis"), které uvádí, že desetina z daní za dovoz, který prochází městem Herakleion, musí být odevzdána do svatyně Neith v městu Sais.[2] Město je také zmíněno ve Vyhlášce Canopus, která uctívá faraóna Ptolemaia III.

Město Herakleion bylo také místem oslav tajemství Usira, což probíhalo každý rok v průběhu měsíce Khoiak. Bůh v jeho obřadní lodi byl přinesen v průvodu z chrámu Amona do jeho svatyně ve městě Canopus.[4]

Ptolemajská mince z potopeného Herakleionu

Ve městě se nacházel velký chrám boha Chonsu, syna Amona, který byl také znám Řekům jako Héraklés.[5] Později se uctívání boha Amona začalo více upřednostňovat. 

Herakleion měl dobu svého největšího rozkvětu zejména v 6. - 4. století PNL, což bylo odhaleno četnými archeologickými nálezy. Faraon Nachtnebef I. nechal chrám vylepšit ve 4. století PNL.[6]

Město bylo zaplaveno ve 3. nebo 2. století NL, pravděpodobně z důvodu zaplavení nánosů, na nichž bylo město postaveno po zemětřesení. Ruiny ponořené v moři byly nalezeny francouzským podvodním archeologem Franckem Goddio v roce 2000.[7] Do té doby si vědci nebyli úplně jisti, zda Herakleion a Thonis, jsou ve skutečnosti jedno a totéž město.