Thomas Baring, 1. hrabě Northbrook

Thomas Baring, 1. hrabě z Northbrooku (Thomas George Baring, 1st Earl of Northbrook, 1st Viscount Baring of Lee, 2nd Baron Northbrook) (22. ledna 1826 Londýn15. listopadu 1904 Stratton Park, Hampshire, Anglie) byl britský státník z významné bankéřské rodiny Baringů. V několika liberálních kabinetech zastával vládní úřady, vrcholem jeho kariéry byla funkce místokrále v Indii (1872–1876), poté byl povýšen na hraběte (1876). Později ještě zastával funkci ministra námořnictva (1880–1885).

Thomas Baring, 1. hrabě Northbrook
První lord admirality
Ve funkci:
28. dubna 1880  1. července 1885
PředchůdceWilliam Henry Smith
NástupceLord George Francis Hamilton
Místokrál v Indii
Ve funkci:
3. května 1872  12. dubna 1876
PředchůdceRichard Bourke, 6. hrabě z Mayo
NástupceRobert Bulwer-Lytton, 2. baron Lytton
Stranická příslušnost
ČlenstvíLiberální strana

Narození22. ledna 1826
Londýn
Úmrtí15. listopadu 1904 (ve věku 78 let)
Stratton Park
Místo pohřbeníChurch of St Mary, Micheldever
ChoťElizabeth Sturt (od 1848)
RodičeFrancis Thornhill Baring a Jane Grey
DětiFrancis Baring, 2nd Earl of Northbrook
Lady Jane Baring
Arthur Baring
Alma materChrist Church
Profesepolitik a sběratel umění
Oceněníčlen Královské společnosti
CommonsThomas Baring, 1st Earl of Northbrook
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ a mládí

Narodil se v Londýně jako nejstarší syn 1. barona Northbrooka.[1] S vyznamenáním vystudoval v Oxfordu a svou kariéru zahájil jako osobní tajemník několika ministrů. V letech 1857–1866 byl poslancem Dolní sněmovny za liberály, souběžně začal zastávat nižší úřady ve vládním aparátu (civilní lord admirality 1857-1858, státní podsekretář pro Indii 1859-1864, státní podsekretář vnitra 1864-1866). Po otci zdědil v roce 1866 titul barona a přešel do Sněmovny lordů, téhož roku byl prvním tajemníkem admirality a později státním podsekretářem války (1868–1872), v roce 1869 se stal členem Tajné rady.

Místokrál v Indii a první lord admirality

Po atentátu na hraběte z Mayo v únoru 1872 byl jmenován indickým místokrálem, funkci převzal v květnu téhož roku. Věnoval se především ekonomickému rozvoji, mimo jiné s ohledem na snížení důsledků hladomoru v letech 1873–1874. Politické záměry se mu ale nepodařilo prosadit proti ministrovi pro Indii (vévoda z Argyllu). Úřad místokrále složil po čtyřech letech v dubnu 1876 a po návratu do Británie byl povýšen na hraběte z Northbrooku, zároveň obdržel Řád indické hvězdy.

Několik let žil v soukromí, získal ale několik čestných postů, stal se členem Královské společnosti a v letech 1879–1880 byl prezidentem Královské zeměpisné společnosti, obdržel čestné doktoráty na univerzitách v Oxfordu a Cambridge. Po jmenování liberální vlády Williama Gladstona se stal členem kabinetu jako první lord admirality (ministr námořnictva, 1880-1885), i když královna Viktorie jej prosazovala do funkce ministra války.[2] Podporoval námořní zbrojení a výstavbu nových lodí, v roce 1884 byl mimořádným vyslancem v Egyptě. Do další Gladstonovy vlády v roce 1886 odmítl vstoupit pro nesouhlas se směřováním vnitřní politiky.[3]

Zemřel na rodovém sídle Stratton Park v hrabství Hampshire. Dědicem titulů byl syn Francis George Baring, 2. hrabě z Northbrooku (1850–1929), jehož úmrtím pak hraběcí titul zanikl.

Odkazy

Reference

  1. Rodokmen rodu Baringů dostupné online
  2. JENKINS, Roy: Gladstone. Portrét politika viktoriánské Anglie; Praha, 2000; s. 330 ISBN 80-7260-040-0
  3. JENKINS, Roy: Gladstone. Portrét politika viktoriánské Anglie; Praha, 2000; s. 422 ISBN 80-7260-040-0

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.