Theodor Svedberg
Theodor H. E. ("The") Svedberg (30. srpna 1884 Valbo – 25. února 1971 Kopparberg) byl švédský chemik, který v roce 1926 získal Nobelovu cenu za chemii za „práci na disperzních systémech“. Byl profesorem na Uppsalské univerzitě. Jeho výzkum koloidů podporoval teorii Brownova pohybu, kterou navrhl Albert Einstein a polský geofyzik Marian Smoluchowski. Během těchto výzkumů vynalezl princip analytické ultracentrifugace.
| Theodor Svedberg | |
|---|---|
 | |
| Narození | 30. srpna 1884 Valbo, Gävleborg,  Švédsko |
| Úmrtí | 25. února 1971 (ve věku 86 let) Kopparberg, Švédsko |
| Národnost | švédská |
| Alma mater | Uppsalská univerzita |
| Pracoviště | Uppsalská univerzita Institut Gustafa Wernera |
| Obor | biochemie |
| Známý díky | analytická ultracentrifugace |
| Ocenění | Nobelova cena za chemii (1926) |
| Manžel(ka) | Andrea Andreen (1909–1915) |
| Děti | Elias Svedberg Hillevi Svedberg |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Je po něm pojmenovaná jednotka Svedberg (S), což je 10−13 s.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Theodor Svedberg na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Theodor Svedberg na Wikimedia Commons - (anglicky) Biografie na Nobelprize.org
Autoritní data  |
|
|---|
Portály: Chemie
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.