Theodor Podstatský-Thonsern

Zámek Litenčice

Pocházel z vedlejší linie významného rodu hrabat Podstatských z Prusinovic, v této větvi jeho předci získali panství Litenčice na Kroměřížsku po vymřelém rodu Thonsernů, zároveň byli povýšeni do panského stavu spolu s přijetím jména Thonsern. Narodil se na zámku v Litenčicích jako druhorozený syn Františka Viléma Podstatského-Thonserna (1810–1878) a jeho manželky Marie Johany Obytecké z Obytec (1811–1860).

V roce 1860 odmaturoval na gymnáziu v Kroměříži, poté sloužil v armádě, z níž byl propuštěn v roce 1872 v hodnosti nadporučíka, mimo aktivní službu byl později povýšen na rytmistra (1883). Mezitím v roce 1880 obdržel titul c.k. komořího a v roce 1909 získal Řád Františka Josefa. V letech 1884–1910 byl poslancem Moravského zemského sněmu, kde náležel ke Střední straně velkostatkářské. Dlouhodobě se angažoval v debatách k problematice zemědělství a dopravy.

Po otci v roce 1878 zdědil Litenčice na Kroměřížsku. Kromě sídelního zámku k velkostatku patřilo cca 1 700 hektarů půdy, cihelna, pila a kamenolom. Litenčickou knihovnu obohatil o hodnotnou sbírku hudebnin. Jeho kulturní zájmy podporovala i manželka Gabriela, rozená hraběnka ze Žerotína (1853–1914), sestra moravského místodržitele Karla ze Žerotína. Vzali se v roce 1872 na zámku v Bludově. Dědicem Litenčic byl syn Maxmilián (1883–1918).[2] Dcera Zdeňka (1875–1947) se provdala za svého strýce hraběte Karla ze Žerotína.