Tesák (zbraň)

Tesák neboli lovecký tesák je typicky zhruba 4 cm široká a 45 až 60 cm dlouhá jednosečná chladná zbraň, která se používá v myslivosti. Nejvíce rozšířen byl v 17. a 19. století. Pravděpodobně se vyvinul z německého meče zvaného Hiebmesser, jednosečného nože používaného při lovu[zdroj?].

Ve své době se tento nůž používal k usmrcení zvěře, která byla uštvaná psy, postřelena, nebo neschopna pohybu, ale ještě žila. Loveckým tesákem se zvěř bodla nejčastěji do boku, v místech, kde je srdce. Jednalo se o nebezpečný čin, protože zvláště parohatá zvěř mohla lovce zranit. Dalším nožem, který se používal k tomuto účelu, byl zavazák.

Tesák nebyl používán jen myslivci, ve středověku ho používali také kupci ke své obraně a také byl často používán lapky a lupiči.

V dnešní době se používá lovecký tesák jen k ceremoniálním účelům (např. pasování na lovce).

Užití tesáku ve vojenství známe z roku 1866. Pruský pěchotní tesák byl používán pro boj zblízka. Tento vzor tesáku byl nejdříve zaveden jako poboční zbraň pěších pluků, v 80. letech 19. století však byl z jejich výzbroje stažen a do konce 1. světové války ho používali příslušníci německého lehkého dělostřelectva. Charakteristickým znakem je zobcovitý tvar hlavice jílce odlitého z mosazi, na vnější straně diagonálně rýhovaného, a esovitě prohnutá záštita. Mírně zakřivená jednosečná čepel je bez výbrusu. Celková délka tesáku je 56 cm, délka čepele 43 cm, váha 800 g. Tesák byl nošen v dřevěné pochvě potažené černou kůží, zpevněné mosaznou montáží.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.