Terra preta

Terra preta (portug. tmavá země) je druh velmi tmavé a úrodné antropogenní půdy, která byla původně objevena v Amazonii. V poslední době se dostává do středu zájmu těch, kteří se zajímají o trvale udržitelné postupy.[1]

Terra preta byla založena a pravděpodobně i polnohospodářsky využívána v místech, kde je jinak relativně velice neplodná půda, a to původními indiánskými kmeny, ještě před příchodem Evropanů.

Co se týká obsahu ústrojných látek (humus), je tento půdní typ velmi stabilní a zůstává v tomto stavu údajně po stovky až tisíce let.

Terra preta vděčí za svůj název tmavé barvě, kterou získala díky vysokému obsahu dřevěného uhlí (až 20%) a které v ní vytváří příznivé prostředí jak pro půdní mikroorganismy[2], tak pro vázání živin a vody.

K jejímu vzniku patrně přispělo zcela cílevědomé ukládání vrstev dřevěného uhlí, keramických zlomků, hnoje, kostí, a dalších organických zbytků a jejich následné promíchání se stávající (neúrodnou) půdou.

Terra preta je abnormálně odolná vůči vyplavování živin, což bývá velice závažným problémem většiny deštných pralesů. To ale v dnešní době začíná být problémem, s příchodem přívalových dešťů, i v našich zeměpisných šířkách.

Hloubka Terra prety dosahuje v přirozených nalezištích hloubky až dvou metrů a pro svou úrodnost je v Amazonii často i těžena. Bylo údajně zjištěno, že vytěžená Terra preta se údajně dokáže sama obnovovat (udává se až 1 cm ročně)[3]. Podle pramenů to je způsobeno naprosto masivní přítomností a enormní aktivitou již zmíněných mikroorganismů, které jsou pro daný půdní typ zcela typické.

Teorie sebeobnovy Terra prety však mohou být i odlišné.

Terra preta byla objevena též v Ekvádoru, Peru, Francouzské Guyaně[4] a také v Asii a Africe.