Tereza Podařilová

Tereza Podařilová (* 27. srpna 1972, Praha) je česká tanečnice, sólistka Národního divadla v Praze.

Tereza Podařilová
Narození27. srpna 1972 (49 let)
Praha
Alma materPražská konzervatoř (do 1990)
Povolánítanečnice
OceněníPhilip Morris Ballet Flower Award (1993)
Cena Thálie (1997)
Cena Thálie (2003)
Cena Thálie (2005)
Cena Thálie (2014)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Je absolventkou Taneční konzervatoře v Praze, kterou dokončila v roce 1990. Připravovala se také na stáži v Kolíně nad Rýnem.

Hned po dokončení studií na konzervatoři získala angažmá v Národním divadle v Praze. První menší sólové role tančila jako záskok ve Spící krasavici po boku Jana Kadlece, první hlavní rolí byla Kitri v Donu Quijotovi. Po jednoznačném úspěchu v této roli podepsala v roce 1992 sólovou smlouvu. V roce 2003 se stala první sólistkou souboru.

Repertoár

V Národním divadle za dobu svého působení ztvárnila Podařilová většinu hlavních rolí kmenového baletního repertoáru. Díky vynikající technice bez komplikací zvládá role klasické (Sylvie ve stejnojmenném baletu, Kitri v Donu Quijotovi, Odetty a Odilie v Labutím jezeru ad.) i v moderních představeních. Vynikající ohlas měla jako Kateřina ve Zkrocení zlé ženy i jako Taťána v Oněginovi[1].

Spolupracovala s řadou významných žijících choreografů a nastudovala role v baletech slavných choreografů minulosti, ráda by ale tančila ještě v dílech Kennetha Mac Millana nebo Jeroma Robbinse.[2]

Výjimečná je její dlouhodobá spolupráce s akademickým malířem Janem Kunovským, díky níž vzniklo například sólové představení Sirael, uvedené na komorní scéně Národního divadla v divadle Kolowrat.

Ocenění

Podařilová jako první tanečnice v historii je čtyřnásobnou držitelkou ceny Thálie – za titulní roli v baletu Carmen nastudovanou v roce 1997, za Kateřinu ve Zkrocení zlé ženy (2003), za Taťánu v Oněginovi (2005) a za Markýzu de Merteuil v baletu Valmont (2014).

Za roli Taťány obdržela rovněž cenu Puskin Legacy Award v roce 2000. Již ve třetím roce svého působení v Národním divadle (a po jedné sezóně jako sólistka) získala prestižní Philip Morris Ballet Flower Award. Je také nositelkou čestné plakety Národního divadla.

Odkazy

Literatura

  • Ambruzová, Olga: Balet a jeho osobnosti. Ježek, Rychnov nad Kněžnou 1999. ISBN 80-85996-28-6
  • Holeňová, Jana (ed.): Český taneční slovník. Divadelní ústav, Praha 2001. ISBN 80-7008-112-0
  • Riebauerová, Martina: Primabalerína Tereza Podařilová: Nejradši nosím tenisky. Ona Dnes. 11. července 2006. Dostupné online
  • Tereza Podařilová: Nezradit sám sebe. Hudební rozhledy, 2006, č. 1. Dostupné online

Reference

  1. KLÍVAROVÁ, Daniela – SOMEŠ, Jaroslav: Nadčasový Oněgin. Hudební rozhledy, rok 2006, č. 1. Dostupné online Archivováno 28. 9. 2007 na Wayback Machine
  2. Tereza Podařilová: Nezradit sám sebe. Hudební rozhledy, 2006, č. 1. Dostupné online Archivováno 28. 9. 2007 na Wayback Machine

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.